Ministerstvo zlepšilo odhad z dubna, kdy očekávalo inkaso z obou mimořádných opatření 40,3 miliardy. Zákon o státním rozpočtu na letošní rok očekával celkový výnos windfall tax i odvodu 100 miliard.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to řekl v pořadu televize Otázky Václava Moravce. Už dříve přitom pro Český rozhlas uvedl, že bude usilovat o snížení celkové částky
Bitva obcí se státem o to, kdo bude mít jaký příjem z jakých daní, zatím neskončila. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS očekává dohodu do konce srpna.
Představitelé krajů a obcí se zatím nedohodli s ministrem financí na změnách v rozpočtovém určení daní. Hejtmani by chtěli prosadit svou změnu kritérií, podle kterých by se měly finance přerozdělovat.
Kraje přišly s jiným návrhem rozdělení daní. Tvrdí, že pokud na tom mohou některé kraje tratit. Aktuálně jednají s ministrem financí, ale shodu zatím nenašly.
Ministerstvo financí chce ušetřit 4,5 miliardy korun na omezení spoluúčasti při financování projektů. Neziskové organizace to kritizují, jelikož by musely doplácet i stovky tisíc korun navíc.
Česko tak nadále zůstává čistým příjemcem evropských peněz. Za loňský rok byla čistá pozice Česka vůči EU včetně peněz z plánu obnovy 61,2 miliardy korun.
Vyplývá to ze závěrů dohlídky, kterou kvůli reklamě provedlo ministerstvo financí pod vedení Zbyňka Stanjury (ODS). Server iROZHLAS.cz je má k dispozici.
Kabinet ve středu také rozhodl, že nebude v rozpočtu na příští rok snižovat tarifní platy státních zaměstnanců o pět procent, jak původně zvažoval, ale ponechá je na úrovni letošního roku.
Na splnění mají jen dva týdny. Chtějí šetřit hlavně na provozu a celkových výdajích. Omezovat možná budou i některé dotace a počty pracovních míst. Ke snižování platů se spíš nemají.
Stát správně šetří kvůli konsolidaci veřejných financí, ale ani tak nemůže přijít s nereálným návrhem a alibisticky ho označit za technický dokument k politické debatě.
Peníze mělo Česko dostat od EU na 15 protipovodňových projektů. Evropská komise ale s jejich financováním z unijního covidového fondu nesouhlasí, a Česko tak musí hledat peníze jinde.
Ačkoliv podle kontroly v roce 2019 byl postup úředníků „efektivní“, resort pod vedením Aleny Schillerové (ANO) přesto doporučil prověřit veškerá reklamní plnění u firem z Agrofertu.
Ministerstvo školství škrty vnímá spíše nevěřícně. „Částka není návrhem ze strany ministerstva školství. Jde patrně o první verzi návrhu rozpočtu ministerstva financí,“ uvedla mluvčí Aneta Lednová.
Cílem prověrky podle ministra financí nemělo být zjišťování, kdo konkrétní firmy z Agrofertu kontroloval a s jakým výsledkem. „Potřebuji vědět, že všechno proběhlo podle zákona,“ řekl loni na podzim.
Ministerstvo financí spočítalo, kolik se v Česku rozdělí dotací bez peněz z Evropské unie. Z toho chce ministerstvo ušetřit celkem 54,4 miliardy. Podívejte se, do jakých resortů dotace míří.
Vládou navrhované snížení sazby DPH u potravin o tři procentní body na 12 procent bude znamenat snížení příjmu veřejných rozpočtů o zhruba 12 miliard korun, tvrdí ministr financí Stanjura.
Konsolidační balíček zvyšuje sazbu DPH například u tištěných novin. „Nikdo nechce, aby konkrétně on platil vyšší daně. Vydavatelé novin nebudou jediní, kteří si budou stěžovat,“ říká Stanjura
Svaz knihkupců upozorňuje, že při zdražení knih zůstává celková tržba za knihy zhruba stejná, ale prodá se méně kusů knih. Knižní trh by tak podle svazu ročně přišel asi o 300 milionů korun.
Předškolní zařízení, které se stará v malém počtu o nejmenší děti, už funguje na jiných úřadech státní správy, včetně ministerstev financí, zahraničí či třeba zemědělství
„Dřív nebo později tak nastoupíme na cestu Řecka,“ varuje předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Úprava sazeb daně z příjmů fyzických osob je podle něj až poslední možnost.
Stát by mohl díky úpravám daně z příjmů od zaměstnanců vybrat o 30 až 60 miliard korun navíc. Nedopadlo by to přitom ani na chudé a nijak významně ani na střední třídu.
„Musíme se řídit právní úpravou, která stanovuje, jak může stát hospodařit se svým majetkem. Tato právní úprava neumožňuje pronájem majetku státu za cenu nižší, než je cena tržní.“
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že krok přispěje k větší efektivitě finanční správy. Stát podle něj v příštích třech letech ušetří až 150 milionů korun.