Světlana Alexijevičová má podle své spolupracovnice v zahraničí naplánované schůzky, knižní veletrh ve Švédsku a přebírání cen na Sicílii. Spisovatelce v Bělorusku hrozilo zatčení.
Již padesátý den probíhají v Bělorusku demonstrace proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Opozice považuje za prezidentku Svjatlanu Cichanouskou. „Svjata je prezidentka,“ znělo ulicemi.
Na inauguraci v Paláci nezávislosti bylo pozváno několik set lidí, včetně vysokých funkcionářů, poslanců, novinářů, vědců a činitelů z oblasti kultury a sportu. Veřejnost nebyla předem informována.
Před nedělním „Pochodem solidarity“ operátoři na žádost úřadů snížili rychlost mobilního internetu. Do centra města přijely jednotky pořádkových sil i s těžkou technikou.
V Minsku se opět konala demonstrace proti režimu, které se účastnilo cca 2000 lidí, převážně žen. Podle agentury Reuters policie pozatýkala stovky demonstrantů.
„Kdyby Rusové chtěli, pomoc může být ještě výraznější, na druhou stranu ale oni sami řeší určitá dilemata s ohledem na to, jak moc je Lukašenko v zemi nepopulární,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník.
Nedělní demonstrace, která se konala pod heslem Pochod hrdinů, byla věnována zatčené čelné představitelce opozice Maryji Kalesnikavové a dalším vedoucím osobnostem protestního hnutí.
Podle nezávislého zpravodajského portálu tut.by se sobotního protestního průvodu zúčastnilo přes 10 000 žen. Policie proti účastnicím protestu tvrdě zasáhla a asi třicítku jich zatkla.
Diplomaté k držitelce Nobelovy ceny za literaturu přijeli po jejím prohlášení, že zůstala jako poslední z vedení koordirady na svobodě a že jí na dveře buší neznámí lidé.
Maxim Znak a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová jsou poslední dva členové prezidia koordinační rady, kteří ještě zůstali na svobodě a jsou v Bělorusku.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu označila policejní zásah za brutální a ruská tisková agentura TASS za hrubý, a to i vůči přihlížejícím novinářkám a novinářům.
„Navenek působí EU bezzubě, v případě potřeby trvá společná reakce dlouho. To vysílá signál nejen Bělorusku, ale i Rusku. Myslím, že z toho EU vyšla s hodně pošramocenou pověstí.“
Policie sledovala úředně nepovolený pochod demonstrantů Minskem ve velkém počtu. Disponovala i obrněnou technikou, která byla rozmístěna na strategických místech metropole.
„Běloruský režim si možná připravuje předpolí pro nějakou formu většího zásahu. Snaží se dostat pod kontrolu informační prostor a nechat demonstrace postupně vyhladovět,“ říká analytik.
„Je třeba ukázat, že se skutečně jedná o z právního hlediska platnou sílu,“ uvedl Pavel Latuška z vedení koordinační rady představitelů běloruské opozice.
Reportérka Deníku N Petra Procházková se snažila získat akreditaci na běloruské volby, jako ostatní zahraniční novináři ji ale nedostala. Rozhodla se tam vyjet jako turistka, v zemi strávila týden.
Ministerstvo vnitra oznámilo zadržení 140 lidí. Agentura TASS uvedla, že zadržen byl i její zpravodaj. Protesty s účastí tisíců lidí se podle portálu Tut.by konaly i v dalších běloruských městech.
Putin a Lukašenko se od propuknutí třítýdenních nepokojů, které v Bělorusku vyvolal výsledek prezidentských voleb, ještě nesetkali. Běloruská opozice výsledky voleb neuznává, jsou podle ní zfalšované.
V souvislosti se sobotními demonstracemi nebylo hlášeno žádné zadržení protestujících. Pokračuje ale odebírání akreditací zahraničním novinářům v Bělorusku.
Zadržení novináři se podle Reuters chystali sledovat opoziční protesty v centru hlavního města. Policisté žurnalistům zabavili jejich telefony a doklady, uvedla agentura s odvoláním na očitého svědka.
V rozhovoru s Alexandrem Grigorijevičem (Lukašenkem) jsme dospěli k závěru, že nyní taková potřeba neexistuje, a já doufám, že ani existovat nebude. Proto tuto zálohu nevyužíváme,“ poznamenal Putin.
27 států Evropské unie se sice snaží zdůrazňovat národní charakter běloruské krize, ale i pro ně samotné geopolitický význam má. Je totiž příležitostí ukázat geopolitickou relevanci.
„Využila jsem práva nesvědčit proti sobě, ani jsem nepodepsala závazek mlčenlivosti. Nemyslím, že se (v radě) zabýváme něčím nezákonným a necítím se něčím vinná,“ řekla nositelka Nobelovy ceny.
Minsk letos musí zahraničním věřitelům zaplatit 3,6 miliardy dolarů (79,9 miliardy korun) na úrocích z půjček. Z nich dvě miliardy dolarů kabinet uhradil vydáním eurových dluhopisů počátkem léta.