Po brutálních zásazích speciálních policejních sil proti demonstrujícím v prvních dnech po zpochybňovaném vítězství Lukašenka v prezidentských volbách 9. srpna byla policie v poslední době zdrženlivá.
„Revoluci si možná představujeme jako něco akčního, ale revoluce tohoto typu funguje tak, že lidé pokojně stojí v ulicích a snaží se tím vyvinout tlak na režim,“ říká Tereza Soušková.
Před několika dny se zdálo, že běloruské protestní hnutí proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi poněkud ochabuje. Neděle v Minsku ukázala, že tomu tak není.
Demonstranti se domáhali odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka, který byl znovuzvolen před dvěma týdny. V okolí se soustředili policejní těžkooděnci a vojenské jednotky.
„Zároveň z hlediska hodnot, které vyznáváme, rádi podpoříme občanskou společnost, aby její vůle byla totožná s tím, jak se v zemi vládne a jak je spravována,“ zdůrazňuje Landovský.
V době, kdy se prezidentské volby v Bělorusku teprve blížily, by skoro nikoho v Bělorusku nenapadlo, že se proti Alexandru Lukašenkovi vzedme taková vlna odporu.
„Čekáme, jak se situace vyvine, hlavně věříme, že se dostaví stabilní prostředí, kdy můžeme pokračovat v aktivitách, které jsme rozjeli. Protože aktivity českých firem v Bělorusku jsou poměrně velké.“
Po několikadenní přestávce zadržela běloruská policie několik demonstrantů a stávkujících. Prokuratura zahájila stíhání členů Koordinační rady opozice pro podezření z rozvracení státu.
Předseda Evropské rady Charles Michel vzkázal Bělorusům v ulicích, že Evropská unie stojí na jejich straně. EU se tak jasně přihlásila k těm, kteří chtějí v Bělorusku demokratické změny.
Lukašenko na závěr porady nařídil pohraničníkům zesílit ochranu státní hranice, aby do Běloruska nemohli proniknout z jiných zemích žoldnéři, zbraně, munice či peníze na financování nepokojů.
„Nyní taková potřeba (pomoci) není. I běloruské vedení samo uznalo, že momentálně taková potřeba není,“ řekl mluvčí prezidenta Vladimira Putina podle agentury TASS.
Ještě před schůzkou rady vyzvala vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská Evropskou unii, aby neuznala výsledek prezidentských voleb z 9. srpna, který odpůrci režimu považují za zfalšovaný.
„Myslím, že nebudeme svědky situace jako v roce 1968. Je tu ale samozřejmě faktor strachu, protože další barevná revoluce a ‚spiknutí Západu‘ proti státům v jeho sousedství by Rusko oslabilo.“
V prohlášení se kandidátka obrátila na bezpečnostní síly Běloruska, které v minulých dnech vůči protestujícím zasahovaly velmi tvrdým způsobem. Policii vyzvala, aby přešla na stranu demonstrantů.
Zahájení nedělní demonstrace v centru Prahy se účastnilo podle odhadu zhruba 400 až 500 lidí, řada z nich má vlajky Evropské unie a historické vlajky Běloruska.
Podle reportéra agentury Reuters se v běloruské metropoli sešlo více než 200 000 lidí, agentura DPA odhadovala 100 000 účastníků, zatímco AFP psala o desítkách tisíc lidí s bílo-červenými vlajkami.
„Milí přátelé, nesvolal jsem vás sem, abyste bránili mě, ale proto, že poprvé za čtvrt století můžete bránit nezávislost své země,“ prohlásil na shromáždění běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Úřady tvrdí, že Aljaksandr Tarajkouski zemřel, když mu vybuchlo v ruce blíže neurčené zařízení, jež chtěl hodit na vládní ozbrojence. Podle očitých svědků muž žádnou výbušninu v rukách nedržel.
Lotyšský premiér Krišjánis Kariňš uvedl, že si za současné situace nedokáže představit konání společného mistrovství světa v hokeji s Běloruskem v příštím roce.
Někteří z vězňů zveřejnili na internetu obrázky svých potlučených těl. Amnesty uvedla, že řadu zadržených policisté ve vězení svlékli do naha, bili je a vyhrožovali jim znásilněním.
Asi 200 žen v běloruském hlavním městě Minsku ve středu vytvořilo živý řetěz, aby předvedly solidaritu se zraněnými demonstranty z tří nocí protestů proti výsledku nedělních prezidentských voleb.
Nejsledovanějším běloruským kanálem na sociální síti Telegram je NEXTA, který teď sleduje 1,5 milionu uživatelů. Jeho název v běloruštině znamená „někdo“ či „kdosi“.