Zatýkání, vodní děla, slzný plyn. Policie zasahovala během protestů proti Lukašenkově inauguraci
Běloruská policie použila vodní děla a slzný plyn k rozehnání demonstrantů, kteří v hlavním městě protestovali proti středeční neohlášené inauguraci Alexandra Lukašenka běloruským prezidentem po zpochybňovaném vítězství v srpnových volbách. Ruská agentura Interfax odhadla počet demonstrantů v Minsku na 1500 až 2000, nezávislý server Onliner.by na několik tisíc.
„Naši reportéři se stali svědky několika brutálních zatčení,“ napsal server. Proti Lukašenkovi ve středu večer v Minsku protestovalo podle zpravodaje agentury AFP až 5000 lidí, z nichž desítky těžkooděnci zadrželi a nejméně dva lidi zranili svými obušky.
Narychlo svážení hosté, bez diplomatů. Lukašenko navzdory demonstracím složil prezidentskou přísahu
Číst článek
Policisté podle ruské agentury TASS k rozehnání demonstrantů použili vodní děla, přičemž demonstranty polévali vodou smíšenou s barvou, aby je následně mohli rozpoznat a zadržet. „Všechny okolní ulice byly uzavřeny. Začala tvrdá zatýkání,“ napsala agentura.
Místy se podle ní policistům podařilo část demonstrantů obklíčit a „pak je začali bít“, demonstranti odpovídali voláním „Hanba!“. Počet zadržených nebyla mluvčí minské policie s to upřesnit, protože zatýkání pokračovalo. Upozornila, že policie nejprve demonstranty vyzvala, aby se rozešli, a varovala je, že akce je nezákonná.
Na nečekanou inauguraci zareagovali lidé podle serveru Tut.by spontánními protesty i v Mogilevu, Bobrujsku, Lidě a dalších městech.
„Když máš 80 procent, proč se tolik bojíš?“, „Nikdy pro nás nebudeš prezidentem“, „Nastal čas vypadnout!“ a „Odejdi!“ stálo na plakátech demonstrantů před minským nákupním centrem Gallery, kam dorazily policejní mikrobusy a vozy na přepravu vězňů. Policie zde podle agentury Interfax použila slzný plyn, když se demonstranti pokoušeli osvobodit jednu zadrženou dívku. Podle nevládní organizace Vjasna bylo i u prezidentského paláce zadrženo několik demonstrantů s transparenty „Král je nahý“ a „Vítězství bude patřit lidu“. Vjasna se zatím dopočítala 33 zadržených.
V Minsku se na náměstí Nezávislosti, obklopeném kordony těžkooděnců, objevili Lukašenkovi stoupenci se státními vlajkami.
Neočekávaná inaugurace
Masové protesty v Bělorusku propukly hned po prezidentských volbách z 9. srpna, jejichž vítězem úřady pošesté vyhlásily Lukašenka, tentokráte s 80 procenty hlasů. Opozice volby považuje za zfalšované a Lukašenkovo zvolení neuznává ani Evropská unie. Demonstranti požadují odchod Lukašenka, který zemi vládne už 26 let, a nové volby.
Unijní ministři se na běloruských sankcích neshodli. Jednání zablokoval Kypr kvůli sporům s Tureckem
Číst článek
Podle nezávislého zpravodajského serveru Tut.by nebyla veřejnost o inauguraci předem informována. Server Belorusskij partizan přirovnal „tajnou inauguraci“ ke svatbě Adolfa Hitlera s Evou Braunovou při dobytí Berlína sovětskou armádou. Čelný Lukašenkův odpůrce Pavel Latuška vyzval k občanské neposlušnosti. Lukašenkova soupeřka v prezidentských volbách Svjatlana Cichanouská, která podle úřadů dostala deset procent hlasů, se v litevském exilu označila za „jediného zvoleného vůdce běloruského lidu“.
Na opozičním portále Nexta Life se objevila výzva uspořádat již vpodvečer protesty, aby Bělorusko „ukázalo konec legitimity krysího krále“.
Mluvčí německé vlády Steffen Seibert potvrdil, že Německo Lukašenka bez ohledu na středeční obřad v Minsku hlavou běloruského státu neuznává. Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius inauguraci označil za frašku. „Zfalšované volby. Zfalšovaná inaugurace,“ napsal na twitteru.
Sankce EU proti Bělorusku se mají týkat 40 lidí. Na poslední chvíli je ale blokuje Kypr
Číst článek
Podobně se vyjádřil i český ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Volby v Bělorusku neproběhly svobodně a férově. Proto nejsou jejich výsledky legitimní, proto není legitimní ani tato inaugurace,“ napsal na twitteru.
„Prezident vybraný v nedemokratických volbách nemůže být považovaný za legitimního držitele moci, bez ohledu na to, zda přísahu složil tajně či oficiálně,“ napsalo ministerstvo zahraničí sousedního Polska. Podle šéfa lotyšské diplomacie nečekaná inaugurace jen prohloubí běloruskou krizi.
Kreml se zdržel komentáře. Mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury AP uvedl, že nehodlá komentovat „naprosto svrchované, interní rozhodnutí běloruského vedení“.
