Rusko vytvořilo na Lukašenkovo požádání policejní zálohy. Zatím ale není potřeba je použít, uvedl Putin

Ruský prezident Vladimir Putin nechal vytvořit policejní zálohy, o což jej požádal běloruský protějšek Alexandr Lukašenko. Tyto síly by byly nasazeny v sousední zemi, pokud by se tam situace vymkla kontrole. Takový okamžik ale zatím nenastal, řekl dnes Putin v rozhovoru pro televizní stanici Rossija 1. Koordinační rada běloruské opozice se ohradila proti vytvoření ozbrojeného uskupení určeného k zásahu v Bělorusku a odmítla tento krok jako nepřípustný.

Moskva (Aktualizováno: 19:35 27. 8. 2020) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko a jeho ruský protějšek Vladimir Putin při jednání v Biškeku (foto z června 2019)

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko a jeho ruský protějšek Vladimir Putin při jednání v Biškeku (foto z června 2019) | Foto: Sputnik / Alexei Druzhinin / Kremlin | Zdroj: Reuters

„V rozhovoru s Alexandrem Grigorijevičem (Lukašenkem) jsme dospěli k závěru, že nyní taková potřeba neexistuje, a já doufám, že ani existovat nebude. Proto tuto zálohu nevyužíváme,“ poznamenal Putin podle agentury TASS. Dodal, že vychází z toho, že všechny problémy, které v Bělorusku vyvstaly, se budou řešit klidným způsobem, podle ústavy a zákonů.

Putin připustil, že v Bělorusku existují problémy. „To je očividná skutečnost, jinak by lidé nevycházeli do ulic,“ řekl.

Putin pochválil běloruskou policii, že si při nynějších událostech v zemi vede dostatečně zdrženlivě. Fotografie i videozáznamy, které se objevily na sociálních sítích a různých webech, ale dokumentují brutální postupy speciálních policejních sil OMON vůči demonstrantům ve zjevné snaze účastníky protestů proti Lukašenkovi zastrašit.

Vojáky k běloruským hranicím neposíláme, uvedl šéf NATO. Lukašenko má respektovat právo na protesty

Číst článek

V Bělorusku propukly protesty, když bylo oznámeno, že v prezidentských volbách konaných 9. srpna opět drtivě zvítězil Lukašenko. Mezi mnoha lidmi ale panuje přesvědčení, že výsledek byl zfalšován a že zvítězila opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská. Do ulic více měst, včetně metropole Minsku, proto vyšly desetitisíce demonstrantů. Speciální policejní síly OMON v prvních dnech proti nim zasahovaly brutálním způsobem. K protestům se postupně přidaly stávky v řadě závodů.

Rozpor s mezinárodním právem 

Koordinační rada, vytvořená běloruskou opozici ke zprostředkování hladkého předání moci, se ve čtvrtek ohradila proti vytvoření intervenčního sboru, určeného podle Putina k zásahu v Bělorusku, pokud se situace vymkne kontrole.

„Koordinační rada považuje za nepřípustné vytvoření na území Ruské federace či jiného státu ozbrojených uskupení, určených k nasazení v Bělorusku. Odporuje to mezinárodnímu právu a postoji běloruské společnosti,“ uvedla rada v prohlášení, ze kterého citovala média. Podle názoru rady lze pasáží obranných smluv o poskytnutí pomoci spojeneckému státu použít jedině v případě ozbrojeného napadení, ale demonstrace v Bělorusku mají „výlučně pokojný charakter“.

Putin se v části svého čtvrtečního rozhovoru věnované událostem v Bělorusku vrátil i k zadržení skupiny 33 Rusů, které běloruští vyšetřovatelé podezírali, že měli v zemi před volbami rozpoutat nepokoje. Podle ruského prezidenta se ale tito lidé stali oběťmi operace ukrajinských a amerických tajných služeb. Ty je údajně vylákaly do Běloruska, přes které měli cestovat do různých částí světa ke splnění legálních úkolů, pro něž byli najati.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme