Podle zveřejněného verdiktu Mynářova firma v žádosti o dotaci nic netajila, jak konstatoval prvoinstanční verdikt. „Jsem rád, že zvítězila pravda,“ zhodnotil rozhodnutí kasačního soudu Mynář.
Není jisté další užívání slova olympiáda u oborových soutěží. Ze zákona je totiž držitelem práva na toto slovo Český olympijský výbor, který se o toto právo nyní hlásí.
Dokumenty žádné konkrétní státy nezmiňují, ale nejaktivnější je na poli technologické špionáže Čína. Kromě americké FBI před tím varuje třeba také česká kontrarozvědka BIS.
„Po celou dobu kontrolovaného období uzavírala NSA smlouvy a objednávky a proplácela faktury a vyplácela dotace, aniž by dodržela postupy upravené v zákoně o finanční kontrole,“ napsali kontroloři.
Česká republika podléhá mezinárodní kritice za to, že k diskriminaci romských dětí ve školství stále dochází. Velké Hamry jsou pozitivním příkladem, že to jde i jinak.
Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) je segregace romských žáků nepřípustná. „Vyrábíme klienta sociálního státu,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Večer jsme ještě dělali poslední funkční testy. Dělali jsme tam některé kombinace testů, které neproběhly do té doby a objevilo se v některých případech nestandardní chování systému, říká Krejčí.
Ministerstvo školství spolu s Cermatem udělalo letos změny, které by měly celý systém přihlášek zjednodušit a zpřehlednit. Žáci nově budou moci podávat o přihlášku navíc a určovat i prioritní školu.
Na vybudování dětských skupin má teď Česko v Národním fondu obnovy sedm miliard, ale zájem o dotaci je od zřizovatelů minimální. Pokud by to šlo dál stejným tempem, vydržely by peníze ještě 27 let.
„Boj za zachování nebo zlepšení podmínek vzdělávání neznamená boj proti vládě a demokracii! Nepodporujeme proruské kolaboranty!“ uvedl spolek na síti X.
Projekt je podle ústavu ve střední a východní Evropě unikátní. Jeho výsledky jsou alarmující a vyžadují řadu opatření zejména na úrovni prevence, uvedl mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Od roku 2025 plánuje systémově financovat školní psychology, na které doposud školy získávaly finance z evropských peněz. Chce také více podpořit třídnické hodiny a změnit se má i vzdělávání učitelů.
Nedostatek míst ve školách, dlouhodobé podfinancování a špatné pracovní podmínky učitelů a dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků – to jsou některé z problémů českého školství.
Uzavírání malých a malotřídních škol v Česku ministerstvo školství neplánuje. Řešením by mohlo být slučování ředitelství. To by nejen zlevnilo provoz, ale ředitelům by také ubyla administrativa.
„Jedním z problémů je, že zatímco máme více absolventek vysokých škol než absolventů, následně v oblasti vědy máme výrazně méně žen,“ říká ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
Hnutí STAN navrhne do funkce ministra školství dosavadního ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka a na jeho místo nynějšího náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka.
Podle resortu školství mohou ukrajinští studenti – stejně jako jiní zahraniční uchazeči – požádat o prominutí zkoušky z českého jazyka a literatury. Ostatním zkouškám se ale nevyhnou.
Národní pedagogický institut ministerstva školství připravuje nové rámcové vzdělávací programy. Jako konzultanti na nich pracují také lidé z ministerstva obrany. Návrat branné výchovy se ale nechystá.
Odpovídající měsíční mzda by podle získaného dokumentu pracovní skupiny na Ministerstvu školství měla být pro profesora ve výši 100.000 Kč, pro docenta 70.000 Kč a pro odborného asistenta 55.000 Kč.
Autor řetězového e-mailu tvrdí, že ministerstvo školství rozesílá metodické pokyny, co třeba dělat s učitelem, který podporuje Putina. To ale resort jednoznačně odmítá.
Do českých škol se stále nepodařilo umístit všechny školou povinné děti ukrajinských uprchlíků. V Praze jich je mimo vzdělávací systém minimálně 650, upozorňuje nezisková organizace META.
Počet školáků, kteří ukončují základní vzdělávání, se v posledních letech zvyšuje. V loňském školním roce se v devátých třídách učilo 95 198 dětí, o rok dříve to bylo 90 286.
400 českých učitelů testuje projekt Dějepis +. Místo pasivního přebírání vědomostí si žáci informace sami vyhledávají, ověřují a učí se k nim zaujmout vlastní názor.