Odhaduje se, že jen v červnu plameny pohltily 440 tisíc hektarů lesa. Je to neobvykle vysoké číslo. Sezona požárů v této oblasti obvykle začíná až v červenci a vrcholu dosahuje během srpna a září.
Vědci z Masarykovy univerzity chtějí do roku 2029 vrátit život 506 hektarům mokřadů po celé jižní Moravě. A podle toho, co se jim osvědčilo, pak sepíšou návod, jak mokřady obnovovat jinde.
Voda, která se na mokřadní střeše předčistí, se navíc dál využívá. „Stéká do zásobní nádrže a odtud jde zpět do domu na splachování. Také se může používat na závlahu,“ vysvětluje Michal Šperling.
V roce 1971 byla podepsaná Ramsarská úmluva o ochraně mokřadů, nejohroženějších systémů planety. Úmluva chrání i mokřad na Jizerce s názvem Vyhlídková louka.
„Mokřady jsou kouzelné v tom, že jsou živé v každém roční období. Přítomnost vody dává energii, která mokřad dělá živým i v době vegetačního klidu,“ říká Kateřina Berchová-Bímová.
Zvlášť chráněný druh je v České republice kriticky ohrožený. Ochránci přírody výskyt raka říčního potvrdili letos při pravidelné kontrole obojživelníků.
„Budeme odstraňovat zejména nežádoucí náletové dřeviny, což jsou hlavně smrky, případně vrby a břízy. Zůstane tady pár solitérních větších stromů uprostřed louky,“ říká Ladislav Lešák.
Na místě by se mohli vyskytovat cvrčilky říční, cvrčilky zelené, či velmi vzácné cvrčilky slavíkové. Během dvou let by v okolí měly vzniknout tůňky a také se plánují tři pozorovatelny.
Pod správou České společnosti ornitologické pečují o čtyři mokřadní ptačí rezervace v různých koutech Česka. A už vidí výsledky. Do obnovených mokřadů se postupně vracejí mizející nebo vymizelí ptáci.
Ohrožené jsou například štěrkové náplavy řek v Moravskoslezských Beskydech nebo slatiniště. Ty podle biologů zůstaly jen na desetině své původní rozlohy.
Podle ministerstva životního protředí Richarda Brabce Česko potřebuje desítky tisíc opatření, aby dokázalo čelit suchu a nedostatku vody. Jednou z cest by mohlas být ústavní ochrana.
Jedná se o oblast s velkou diverzitou, pro turisty i vědce mokřady skýtají jednu z nejdivočejších končin jihoamerické přírody, kam se v období dešťů dá dostat pouze na lodi nebo letadlem.
Česká zemědělská univerzita má svůj vlastní mokřad. I díky němu se škola umístila na 46. místě v prestižním světovém žebříčku, který vyhodnocuje, jak jsou univerzity ohleduplné k životnímu prostředí.
Zprávy o údajně hrozícím plošném zákazu střeliva se zakládají na zářijové studii Evropské agentury pro chemické látky, která zákaz skutečně doporučila. Nemá ale pravomoc o něm rozhodnout.
Správa Krkonošského národního parku letos zahájí projekt rozdělený do několika let, který má zlepšit stav vysychajících mokřadů na vybraných místech KRNAP.
Správa Národního parku Šumava se bude ucházet o desítky milionů korun z programu LIFE. Peníze chce v následujících pěti letech použít na obnovu rašelinišť, mokřadů a drobných toků. Bojuje tak proti suchu a úbytku vody na Šumavě.
Správa Národního parku Šumava se pustila do rekonstrukce dřevěných poválkových chodníků. Díky těmto vyvýšeným dřevěným cestám se turisté pohodlně dostanou přes mokřady a mohou si třeba zblízka prohlédnout i šumavské slatě. Některé z chodníků už ale byly v havarijním stavu. V rámci jejich současné obnovy pamatovala správa i na vozíčkáře.
V lesích u Načeradce na Benešovsku obnovili lesníci vzácné mokřady, kde jsou ideální podmínky pro život obojživelníků. Historicky tady kaskáda tůní byla, časem byla ale téměř úplně zanesena zeminou a přestávala plnit svoji funkci. Lesy České republiky vodní dílo s pomocí peněz z Evropské unie obnovily.
Na Vysočině chybí dobrovolníci na kosení chráněných mokřadů. Například v přírodní rezervaci Na Podlesí u Hrutova na Jihlavsku nebo U Kladinského potoka na Pelhřimovsku rostou vzácné orchideje prstnatce májové nebo vachta trojlistá. Cenné lokality sekají ochránci přírody buď kosami nebo křovinořezy a malými sekačkami.
