Genetické inženýrství není jen tématem sci-fi filmů. Dnes díky němu pěstujeme výživnější plodiny anebo léčíme závažné nemoci. Tento vývoj zásadně urychlil objev metody CRISPR/CAS.
„Přestože už to jsou tři roky od začátku pandemie, nejde o mrtvý stav. Koronavirus pořád získává nové mutace, naše imunita se tomu brání. Dohromady to tvoří fluidní systém,“ přibližuje Jan Pačes.
V pondělí ve věku 82 let zemřel molekulární genetik Jan Svoboda, který patřil mezi světové zakladatele retrovirologie. V úterý o tom informovala Miroslava Kaňková z tiskového oddělení Akademie věd. V Ústavu molekulární genetiky akademie Svoboda dosud působil a v 90. letech jej i vedl.
Popularizovat vědu není jednoduché a jen málokdo to umí. Odměnou mu může být třeba Cena předsedy Akademie věd a Nadačního fondu Neuron za popularizaci vědy pro vědce do 40 let, kterou získal astronom Michal Švanda. Ceny AV ČR za vynikající výsledky velkého vědeckého významu převzaly týmy, které objasnily přeměnu excitační energie chlorofylu na teplo a zkoumaly velmi starou formu imunity rostlin před viry. Cenou pro vědce do 35 let se může chlubit botanik Martin Kopecký.
Nejvyšší české vědecké vyznamenání Česká hlava nejspíš dostane genetik Jiří Forejt. Vládní rada pro výzkum, rozvoj a inovace ho zvolila v tajné volbě z osmi kandidátů. Národní cena vlády Česká hlava je udělována za celoživotní mimořádné výsledky ve výzkumu a vývoji.