Strach z covidu opadl, ač se koronaviru nezbavíme. Další vakcíny ale nebudou, říká vědec Pačes
Přesně před třemi lety bylo v Lombardii objeveno první ohnisko nákazy novým typem koronaviru v Evropě. Dnes vědci sledují hlavně subvariantu omicronu zvanou bythos. „Přestože už to jsou tři roky od začátku pandemie, nejde o mrtvý stav. Koronavirus v lidech pořád roste, získává nové mutace, naše imunita se tomu brání. A toto všechno dohromady tvoří jakýsi fluidní systém,“ přibližuje Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
„Koronavirus je běžný v tom slova smyslu, že už ho tu máme a nezbavíme se ho. S jeho sezónností je to ale zatím sporné. Stále jde o velmi nakažlivé respirační onemocnění, které můžeme získat během celého roku,“ říká v pořadu Jak to vidí... molekulární genetik Pačes.
Podobně se chová i chřipka a jiná respirační virová onemocnění. Jenom to není tolik sledované, uznává Pačes a dodává, že výzkum stále pokračuje.
Časopis Science Immunology otiskl studii, na které se podíleli i čeští vědci, o protilátkách blokujících koronavirus. Tyto protilátka fungují proti všem dosud známým variantám a dokonce i proti ostatním lidským koronavirům, mohly by proto zabírat i proti budoucím mutacím.
2:30
Vědci objevili protilátku blokující všechny známé varianty koronaviru. Účinek by mohl být okamžitý
Číst článek
„Jeden ze skvělých způsobu léčby nejenom koronaviru je použití takzvaných monoklonálních protilátek. Princip je jednoduchý. Protilátky pacienta, který se úspěšně z nemoci uzdravil, se namnoží a použijí jako lék u ostatních nemocných,“ přibližuje Pačes.
„Problém u virů ale je, že umějí protilátkám unikat. Snaha tedy byla cílit na oblasti viru, které se nemohou měnit, a najít takové látky, které budou univerzální. To se teď podařilo. Je to ale zatím jen základní výzkum. Teprve se čeká, jestli půjde do klinické studie.“
Šance na vznik nové generace vakcín je ovšem nyní mizivá, soudí molekulární genetik:
„Celý farmaceutický průmysl se vrátil do starých kolejí.“
„Strach z viru už totiž opadl. Celý farmaceutický průmysl a celá kontrola, kterou nad tím stát měl, se vrátily do starých kolejí. Medicínský výzkum je totiž extrémně drahý a klinické studie se dělají jen tehdy, jsou-li na ně volné peníze. Navíc jsme se dostali do stadia, kdy je velmi obtížné získávat dobrovolníky, protože skoro všichni už jsme koronavirus prodělali.“
Z ptáků na savce
Vedle koronaviru sledují virologové podrobně i chřipku, která rovněž může být velmi smrtící. Znepokojující je momentálně virus ptačí chřipky, který na konci loňského roku napadl v Evropě masožravé savce a v Peru například stovky lachtanů.
„Přeskok chřipkového viru z ptáků na savce z historie ale známe. Víme, že se to může jednotlivě stát. Teď je ale znepokojující, že kmen H5N1 se tuto zimu přenesl na mnoha místech z ptáků na savce masově. A pokud by se potvrdilo, že virus přeskakuje dál mezi savci, museli bychom se začít obávat i toho, aby nepřeskočil na člověka a nevznikla nová epidemie,“ uzavírá Jan Pačes.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
