Stát za první tři roky vyplatil na náhradním výživném dětem neplatičů 549,5 milionu korun. Meziročně výdaje vzrostly o čtvrtinu, přesto zůstávají daleko za původními očekáváními.
Nově můžou samoživitelé dostávat náhradní výživné od státu až čtyři roky, každý měsíc maximálně 3000 korun. Náhradní výživné dostává kolem 10 000 dětí v Česku.
Minimální výživné by se podle Ondřeje Stravy mohlo odvíjet právě od částek životního minima. Nižší alimenty by mohli platit třeba rodiče, kteří mají více dětí.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už avizoval, že chce dál zlepšit vymahatelnost výživného na rodičích neplatičích. A pak by se náhradní výživné mohlo vyplácet bez časového omezení.
Je to dva roky, co stát posílá za rodiče-neplatiče jejich dětem náhradní výživné. Prvním žadatelům teď na státní alimenty skončí nárok, nejdéle je totiž lze pobírat 24 měsíců.
Ředitelka neziskové organizace na podporu rodin Aperio Eliška Kodyšová věří, že prodloužení nároku rodinám dočasně pomůže, ale také jí chybí systémovější řešení problému.
Alimenty na dítě nepobírá zhruba třetina sólo matek. O náhradní výživné ale není takový zájem, jak se čekalo. V lednu ho dostávalo 9100 dětí. A za loňský rok stálo 160 milionů korun.
Přibývá samoživitelů, kteří kvůli zdražování nemají dost peněz na nájem, dražší energie nebo potraviny. I kvůli tomu jsou ochotnější řešit to, že jim bývalý partner neposílá výživné.