‚Přesto významný přínos pro svobodu slova.‘ U soudu ve Štrasburku končí kauza blokování dezinfowebů
Evropský soud pro lidská práva odmítl žádost neziskových organizací, jež kritizovaly výzvu státu k blokaci vybraných dezinformačních webů. České úřady tak reagovaly na ruský vpád na Ukrajinu v únoru 2022. Institut H21 a Otevřená společnost o tom informovaly v tiskové zprávě. Věc putovala k Ústavnímu soudu a poté do Štrasburku, kde se soud věcí odmítl zabývat. Žalující strana nicméně hovoří o významném přínosu pro svobodu slova.
„Vláda vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva České republiky směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese vůči Ukrajině,“ stálo v usnesení vlády den po začátku ruské invaze na Ukrajinu 25. října 2022.
5:02
X se s Muskem proměnil v dezinformační žumpu. Komentář Jourové je adekvátní, tvrdí expert
Číst článek
Výzva vládního úřadu
Tentýž den Národní centrum kybernetických operací při Vojenském zpravodajství ministerstva obrany poslalo dopis sdružení CZ.NIC, v němž žádalo znemožnění přístupu k dezinformačním stránkám a přiložilo seznam konkrétních webů. CZ.NIC mimo jiné provozuje registr domén .cz.
Sdružení NIX.cz, které provozuje největší český neutrální propojovací uzel, váhalo, zda taková blokace dezinformačních webů neporušuje síťovou neutralitu. Tedy jestli se tím neporuší rovné nakládání s internetovým provozem. „Obrátilo se proto s dotazem na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana a na ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu,“ uvádějí neziskové organizace.
Rakušan a Síkela (oba STAN) reagovali stejně formulovaným dopisem (oba najdete na konci textu – pozn. red.), kde ujistili, že „v současné mimořádné situaci, a na základě přímé výzvy příslušné složky Vojenského zpravodajství, je zamezení přístupu na tzv. dezinformační weby uvedené na seznamu v zájmu obrany národní bezpečnosti nutné a nelze jej považovat za porušení pravidel síťové neutrality“.
CZ.NIC poté dočasně zablokovalo weby Aeronet.cz, Protiproud.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz. Později pak sdružení většinu webů zase odblokovalo. Opatření přijímali také operátoři a poskytovatelé internetu.
Doporučení, nebo nařízení?
Věc se dostala k Městskému soudu v Praze poté, co Institute H21 a Otevřená společnost podaly na ministerstvo obrany takzvanou zásahovou žalobu. Vycházely přitom z argumentu, že svoboda slova zahrnuje i právo přijímat informace bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice.
„Městský soud i Nejvyšší správní soud argumentovaly, že o zásah (státu) nešlo, že to byla jen neformální výzva nebo doporučení. Ústavní soud, kde bychom očekávali, že to bude nahlížet šířeji, jejich argumentaci následoval,“ řekl serveru iROZHLAS.cz ředitel Institutu H21 Adam Růžička.
Blokaci ‚dezinfowebu‘ AC24 posoudí znalci. Soud chce prozkoumat obsah i způsobenou škodu
Číst článek
„Důvodem (žaloby) byl zejména právní názor, že formulace dopisu Národního centra kybernetických operací ze dne 25. 2. 2022 byla formulována natolik autoritativně, že na straně (poskytovatelů) nutně vedla k vyvolání dojmu, že jde o závazný příkaz (k blokaci webů),“ uvádí neziskové organizace.
Ačkoliv stát má právo blokovat web, který by například explicitně vyzýval k násilí, v tomto případě podle Růžičky ani nebylo předmětem diskuse, že stát nařízení k blokaci dezinformačních webů vydat nemohl, a svou prvotní výzvu 25. února 2022 proto formuloval nejednoznačně.
„Ani stát vám neřekne, že tam ta hrana byla překročená. Jinak by se nebránili tím, že to bylo jen nezávazné doporučení… ta formulace je až okatým způsobem ambivalentní. Na jednu stranu je to vládní opatření, apeluje se na to, že stát má právo se bránit, ale na stranu druhou se tam děkuje za odvahu. Takže autoři si byli vědomi, že se ocitají v jakési šedé zóně,“ uvádí Růžička.
Poté, co Ústavní soud souzněl s argumentací Nejvyššího správního soudu, se neziskové organizace obrátily na Evropský soud pro lidská práva, který se případem odmítl zabývat.
Za blokaci webů proto není právně odpovědný stát, ale provozovatelé, kteří jeho výzvy nekriticky uposlechli.
„I tento výsledek považujeme za významný přínos k ochraně svobody projevu v příštích situacích,” hodnotí Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti. „Žádný soukromý subjekt typu poskytovatele připojení totiž již nikdy neuposlechne podobný požadavek státu, byť bude sebeúpěnlivěji formulovaný. Bude totiž vědět, že by na to doplatil finančně v následném soukromoprávním sporu s provozovateli předmětných webů.“
