Termín otevření Edmundovy soutěsky závisí na výsledcích posudků jejího stavu. Bude-li to možné, chce Hřensko první turisty do Edmundovy soutěsky pustit v květnu.
K založení největšího požáru v České republice se doznal v psychiatrické léčebně, později to odvolal. Muži hrozilo za obecné ohrožení a poškození cizí věci 15 let vězení.
Bývalý dobrovolný strážce národního parku České Švýcarsko v pondělí u soudu řekl, že přiznáním se k jeho zapálení v psychiatrické léčebně chtěl zničit sám sebe.
„Už nemluví scestně, to je správný okamžik, kdy měl být vyšetřen znalci,“ řekl novinářům obhájce Vít Pavko, který bude navrhovat dopracování znaleckého posudku z psychologie.
V národním parku České Švýcarsko se podle Lukáše Žáka z České zemědělské univerzity narodilo minimálně osm vlčat. Na základě záběrů z fotopastí ale soudí, že jich může být i deset.
„Hrozba požárů je přítomná nepřetržitě. Na změnu chování návštěvníků nesázíme,“ říká pro Radiožurnál mluvčí správy Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
Mláďata mohli zabít predátoři a sokolům při hnízdění neprospívá ani turistický ruch. Zoolog Valášek uvedl, že zatímco u nás je 150 kilometrů turistických cest, na saské straně je to 400 kilometrů.
Od požáru z července 2022 se toho dle botaničky Ivany Markové změnilo hodně. „Všude vyskočily semenáčky břízy a dnes už jsou to mladé stromky výšky po kolena, místy až po ramena,“ říká.
I přes tyto údaje chtějí hoteliéři v oblasti národního parku od vlády kompenzace. Zhruba 60 podnikatelů a politiků se podepsalo pod otevřený dopis adresovaný premiérovi Petru Fialovi (ODS).
Statistici mají k dispozici data z penzionů či kempů – počítají tedy jen ty návštěvníky, kteří v místě přenocují. Data mobilních operátorů odhalují i výletníky, kteří ubytovacích služeb nevyužili.
Obžaloba byla podle Doušové tento týden poslána ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Trestnou činnost podle Doušové doznával částečně, motiv mužova jednání není jasný.
Bezpečnostní těžby okolo obydlených oblastí, velkokapacitní vaky s vodou v terénu nebo nová čtyřkolka s hasičským vybavením – taková protipožární opatření učinil národní park za uplynulý rok
Lokalita, kde se oheň rozhořel, je vzdušnou čarou vzdálena asi pět kilometrů od místa, kde hořelo loni v létě. Tehdy se oheň rozšířil také ve špatně dostupném terénu.
Záchranná mise se odehrává například na přírodní památce Fládnitzské vřesoviště, o kterou se stará Správa národního parku Podyjí. Nepřítelem je v tomto případě akát.
U jedné ze smeček, která se pohybuje u Krásné Lípy kolem Kyjovského údolí, se podařilo potvrdit nejméně čtyři vlčata. Počty dalších se snaží odborníci z České zemědělské univerzity upřesnit.
Vlky na území dnešního Českého Švýcarska člověk vyhubil nejpozději v roce 1756, kdy byl na území českokamenického panství údajně odstřelen poslední jedinec.
Byl to největší požár v Česku. A vypukl před rokem. Jak se od té doby krajina v Českém Švýcarsku změnila? Co vyrůstá z popela a jak bude vypadat za deset dvacet let?
Požářiště nevypadá jako jednolitá poušť, spíš jako pestrá mozaika různě prohořelých porostů, kterou už osidlují nejranější sukcesní druhy jako kapradina hasivka orličí i náprstník.