Arménie a Ázerbájdžán v úterý oznámily, že při nových střetech na společné hranici zemřelo na obou stranách po zhruba 50 vojácích. Boje jsou nejkrvavější od roku 2020.
Dohoda na vytyčení hranice je velice důležitá, protože letité spory obou kavkazských zemí o území oblasti Náhorního Karabachu loni vyvrcholily v nový ozbrojený konflikt.
Zakavkazská země se ocitla v politické krizi po loňské válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach, ve které Arméni utrpěli porážku. Pašinjan od té doby čelí demonstracím a opozice požaduje jeho demisi.
Sarkisjan v poselství k národu vyzval k uspořádání předčasných parlamentních voleb a k odstoupení vlády premiéra Nikoly Pašinjana, kterou by měla nahradit „vláda národní svornosti“.
Vrácení tří okresů v Náhorním Karabachu Ázerbájdžánu předpokládá dohoda o ukončení války v Náhorním Karabachu. V pondělí ji podepsal arménský premiér Nikol Pašinjan s prezidenty Ruska a Ázerbajdžánu.
Současné boje o Náhorní Karabach začaly před více než měsícem a jsou nejkrvavějšími v dané oblasti za více než 25 let. Mrtvých jsou nejméně stovky a podle některých zdrojů až tisíce.
Nikol Pašinjan v rozhovoru pro list Le Figaro uvedl, že má Arménie důkazy o podpoře Ázerbájdžánu ze strany Turecka. Uvedl také, že se Turecko opět vydává na cestu genocidy.
Napětí v oblasti jižního Kavkazu vzrostlo v neděli poté, co se znepřátelené strany vzájemně obvinily z útoků na své území. Baku i Jerevan hlásí zraněné i padlé, včetně civilních obětí.
Arménský premiér Nikol Pašinjan oznámil, že v pondělí zahájí druhou etapu arménské revoluce. Ta má začít úplnou blokádou arménských soudů. Premiér také vystoupí se zvláštním poselstvím k národu.