Druhý den bojů o Náhorní Karabach: zemřelo 55 lidí. O situaci bude jednat Rada bezpečnosti
Během druhého dne bojů o Náhorní Karabach zemřelo nejméně 55 lidí, uvádí agentura Reuters. Prudké střety mezi arménskými silami a Ázerbájdžánem propukly o víkendu a pokračují dalším těžkým dělostřeleckým ostřelováním oblasti, která je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale kontrolují ji etničtí Arméni. O situaci bude v úterý jednat Rada bezpečnosti OSN.
Podle večerního vyjádření představitelů karabašských Arménů zemřelo během pondělka dalších 26 vojáků této odštěpenecké enklávy. Při započtení civilistů Arméni v Náhorním Karabachu celkem od neděle hlásí víc než 80 mrtvých a 200 raněných.
‚Klid zbraní není.‘ Ázerbájdžán i Arménie nasadily při bojích v Náhorním Karabachu dělostřelectvo
Číst článek
Ázerbájdžán za pondělí uvádí dvě civilní oběti. Obě strany v bojích nasazují dělostřelectvo a rakety. Podle Karabašských Arménů ani jedna ze stran ale během nových bojů nedokázala nově obsadit žádné strategicky důležité pozice. Náhorní Karabach proto dál kontrolují tamní Arméni.
Arménský premiér Nikol Pašinjan ázerbajdžánskou ofenzivu označil za vyhlášení války a jeho země už v pondělí vyhlásila stanné právo a všeobecnou mobilizaci a muži nad 18 let mají zákaz opustit zemi. Svou armádu částečně mobilizuje i Ázerbájdžán a i tam platí stanné právo.
Důležitý bude postoj mocností, které jsou spojenci znepřátelených stran. Klíčovým spojencem Arménie je Rusko, které vyzvalo k okamžitému uzavření příměří. Ke zklidnění situace vyzývá mimo jiné i papež František a na žádost evropských zemí bude situaci v úterý řešit i Rada bezpečnosti OSN.
Důležitá je i pozice Turecka, které stojí na straně Ázerbájdžánu. Slíbila mu bezvýhradnou podporu a prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval k okamžitému ukončení arménské okupace. V úterý také o konfliktu telefonoval s britským premiérem Borisem Johnsonem.
Arménie kvůli střetům v Náhorním Karabachu vyhlásila stanné právo a všeobecnou mobilizaci
Číst článek
Podle informací britského deníku The Guardian se zároveň do Ázerbájdžánu začaly přesouvat vojenské jednotky ze Sýrie – konkrétně bojovníci syrských milic a žoldnéřů podporovaných Tureckem.
Náhorní Karabach byl sovětskou autonomní republikou obklopenou Ázerbájdžánem, ale obývanou Armény. Na přelomu 80. a 90. let Arménie s Ázerbájdžánem svedly krvavou válku, při které zemřelo přes 30 tisíc lidí a asi milion přišel o své domovy. Od příměří v roce 1994 region kontrolují Arméni, podle mezinárodního práva ale patří Ázerbájdžánu.
V posledních 15 letech se příležitostně v oblasti bojuje, před čtyřmi lety se konflikt vyostřil zatím nejvíc – zemřelo při tom asi 200 lidí. Současné boje v oblasti jsou nejkrvavější od roku 2016.
