Obilí zdarma pro Afriku sliboval už v červenci prezident Vladimir Putin. Zhruba o týden předtím Rusko zastavilo svoji účast v obilných dohodách zprostředkovaných loni OSN.
„Dnes 100. loď proplula černomořským humanitárním koridorem,“ napsala velvyslankyně na sociální síti X. Dodala, že díky této „vývozní dálnici“, vyvezla Ukrajina do světa 3,7 milionu tun zboží.
Rusové podle ukrajinských sil vypálili směrem k blíže neupřesněnému ukrajinskému přístavu z letounu v Černém moři střelu Ch-31P, která zasáhla vrchní část lodi v době, kdy vplouvala do přístavu.
Rusko od takzvaných obilných dohod o bezpečném vývozu ukrajinské přenice letos v červenci zhruba po roce odstoupilo a varovalo, že bude lodě plující do ukrajinských přístavů pokládat za vojenské cíle.
Do přístavu v ukrajinském Čornomorsku připlovají dvě nákladní lodě. Děje se tak poprvé od července, kdy Rusko odstoupilo od obilné dohody. Vézt mohou až 20 tisíc tun přenice do Afriky a Asie.
Jak se předem dalo očekávat, v hlavním bodu schůzky v Soči, což byla Erdoganova snaha přimět Rusko, aby se vrátilo k obilné smlouvě, turecký prezident nepochodil.
Podle tureckého prezidenta „celý svět sleduje, co se během rusko-tureckého summitu stane s obilným koridorem“. „Čekají na výsledek,“ řekl Erdogan s odkazem zejména na rozvojové země.
Jednalo se o první případ, kdy Rusko střílelo na obchodní plavidlo od chvíle, kdy Moskva v červenci odstoupila od takzvaných černomořských obilných dohod.
Putin slíbil Africe dodávky obilí, které ji však nestačí. Tvrdí Africe, že je připraven na jednání s Ukrajinou, ale Kyjev s ním odmítá vyjednávat o příměří.
Rusko africkým zemím nabízí nejrůznější služby od dodávek vojenské techniky po služby Wagnerovy skupiny. Ta v celé řadě afrických států působí jako výcviková jednotka, nebo jako vojenská síla.
Aliance to uvedla po středečním jednání Rady NATO-Ukrajina. NATO zdůraznilo, že bude nadále podporovat Kyjev a je připraveno bránit území všech svých členů.
Nově vzniklá společná rada zemí NATO a Ukrajiny bude ve středu jednat na žádost Kyjeva o obilné dohodě. Ta měla původně umožnit vývoz ukrajinských zemědělských komodit přes Černé moře.
Kvůli počínání Ruska by rada NATO podle Zelenského měla projednat bezpečnost plavby v Černém moři, zejména provoz koridoru, který dosud umožňoval vývoz ukrajinského obilí.
Ruští hurápatrioti rozhodnutí Kremlu přivítali s tím, že už to dávno bylo načase. Jeden z nich nadšeně napsal, že konečně Rusko začne opravdovou válku, včetně ekonomické blokády.
Kyjev/Moskva/Káhira||Ondřej Čížek|Zprávy ze světa|Svět ve 20 minutách
Krach smlouvy, která umožňovala vývoz 33 milionů tun ukrajinského obilí, se dotkne především ukrajinských vývozců. Z dohody ale těžilo i Turecko, Čína nebo Světový potravinový fond.
Moskva tvrdí, že nepřistoupila na prodloužení černomořských dohod, protože nebyla naplňována část, která se týká exportu ruských potravin a hnojiv, píše agentura Reuters
Kyjev zjevně reaguje na středeční prohlášení Moskvy, že od čtvrtka bude za potenciální dopravce vojenského nákladu považovat lodě mířící do ukrajinských černomořských přístavů.
Ruský útok se zaměřil na oděský přístav klíčový pro vývoz ukrajinských zemědělských komodit přes Černé moře. Moskva tento týden odmítla prodloužit dohody o přepravě ukrajinských zemědělských komodit.
„Rusko bude moci dále vyvážet pšenici a potraviny. Paradoxně může strhnout momentum doby na svou stranu právě kvůli tomu, že komodity ve světovém měřítku porostou,“ říká analytik Havlíček.
Rusko už podle Krogmana nebude mít možnost vydírat Ukrajinu i celý svět tím, že zdržuje provoz lodí na Černém moři a zároveň diktuje další podmínky, které musí okupovaná země dodržovat.
Moskva podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí s rozhodnutím neprodloužit ujednání obeznámila Turecko a OSN, které dohody zprostředkovaly, i Kyjev.
Ujednání umožňuje vývoz obilí a dalších produktů z černomořských přístavů na Ukrajině, které jsou pod ruskou blokádou. Pokud Moskva neschválí prodloužení dohody, její platnost vyprší v pondělí.
Ukrajinský prezident Zelenskyj se vrátil z Istanbulu a s ním přiletělo pět ukrajinských velitelů, kteří měli žít do konce války v Turecku. Podle Ruska Ankara jejich propuštěním porušila dohodu.
Rusko požaduje, aby se obnovily dodávky zemědělské techniky do Ruska, aby se zrušila omezení pro pojištění ruských nákladních lodí a aby tato plavidla dostala povolení vplouvat do přístavů.