Novela má především zavést do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Schválená přináší zákazníkům také nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu.
Ochrana české krajiny a přírody, ale i rozvoj čistých technologií a modernizace Česka – to jsou témata, na kterých se až tři čtvrtiny české společnosti shodnou.
Dlouho odkládaná novela energetického zákona, známá jako lex OZE III, prošla v Poslanecké sněmovně po několika obstrukcích ze strany opozice třetím čtením.
Jeden takový panel dokáže vyrobit dost elektřiny na nabití notebooku nebo provoz malé ledničky. V domácnostech po celém Německu tak probíhá zelená revoluce bez potřeby investovat velké peníze.
V Česku zůstal potenciál produkce elektřiny na řekách podle unijního úřadu bez výrazné změny, stejně jako u fotovoltaické produkce. Mírně se zvýšil pouze potenciál výroby u větrných elektráren.
Zavedení akceleračních zón ale nemusí být jednoduché například proto, že v minulosti lidé z některých obcí zakázali stavbu větrných elektráren hlasováním v místních referendech.
Návrh počítá u jaderných elektráren s poměrně širokým rozpětím jejich podílu na celkové roční výrobě elektřiny v zemi, a to od 36 do 50 procent v cílovém roce 2050.
Do sedmi let by Česko mělo třetinu své energie vyrábět z obnovitelných zdrojů. To žádají různé organizace i Evropská komise. Nově na něj přistupuje i české ministerstvo životního prostředí.
„Po ruské invazi na Ukrajinu, kdy si všichni uvědomili, jak důležitá je naše energetická bezpečnost a nezávislost, se začalo dohánět to, co zde před tím bylo zanedbáno,“ říká náměstek Třešňák.
Kapacita jaderných elektráren by se mohla navýšit do roku 2050 téměř na dvojnásobek a obnovitelných zdrojů by mohlo být desetkrát víc. Taková čísla očekává šéf energetické skupiny ČEZ Daniel Beneš.
„V tom prvním čtení vláda neudělala vůbec nic, jen si vyslechla naše argumenty a pan ministr Stanjura řekl, že to je pro něj potvrzením, že jde správnou cestou. Vysmál se nám,“ říká Havlíček.
Ministerstvo životního prostředí předloží vládě národní klimaticko-energetický plán, podle nějž plánuje zvýšit současné užívání obnovitelných zdrojů až na 30 procent. Hlasovat by se mělo příští týden.
„Na státy v našem klimatickém pásmu, jsou dopady klimatických změn větší než na průměr celé zeměkoule. Opravdu to v našich životech pociťujeme a budou to pociťovat budoucí generace,“ říká Hladík.
Dosud největší větrníky by mohly stát u Rožmberku nad Vltavou na Českokrumlovsku. Společnost Meridian Nová Energie nabízí obci i obyvatelům kompenzaci přesahující 45 milionů korun po dobu dvaceti let.
„Od roku 1989 uplynulo 34 let, to už je jedna a půl generace. Problémem u nás je, že když se podíváme na emise skleníkových plynů, skutečně 40 procent z nich tvoří energetika,“ vysvětluje Bursík.
„Je to soukromoprávní spor a doporučujeme, aby se lidé obrátili na soudy, a to ideálně co nejdříve. Nebo věc řešili mimosoudní cestou,“ upozorňuje mluvčí inspekce Jiří Fröhlich.
Dlouhou platilo, že ze solárních panelů můžou těžit leda majitelé domů. V Mnichově to ale už neplatí – rozmáhají se tam zařízení, která si může každý sám namontovat na balkon a připojit do sítě.
„Investujeme ročně více než pět miliard jenom na úpravy distribuční soustavy, které směřují k vyšší připojitelnosti,“ říká místopředseda představenstva společnosti ČEZ Distribuce Radim Černý.
Podpora souvisí s unijním cílem v oblasti klimatické neutrality pro rok 2050. Bude mít podobu přímých dotací poskytovaných vlastníkům stávajících tepelných jednotek a soustav dálkového vytápění.
Česko se před třemi lety přihlásilo k programu Zelená energie. Ale při pohledu na české výsledky lze označit Green Deal za pouhou hračku politiků, případně nástroj energetiků na čerpání dotací.
Návrhy jsou součástí sady norem, s níž loni přišla Evropská komise ve snaze docílit do konce desetiletí snížení emisí skleníkových plynů v zemích EU nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990.
Nicolás Casares, který je členem výboru pro energetiku Evropského parlamentu, v rozhovoru pro iROZHLAS.cz připustil, že nalézt shodu napříč Evropskou unií bude těžké. Státy ale rozumí nutnosti.
Zjednodušit by se mělo i sdílení energií ze střešní fotovoltaiky v bytových domech. Změny mají usnadnit rozvoj obnovitelných zdrojů energií a urychlit tak odklon od ruského plynu.
„Cena stoupá tak dlouho, dokud není pokryta nabídkou. Je to úplně stejný mechanismus, jako panuje v jiných komoditách,“ říká Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Opatření bude platit od října a po celý příští rok. Státní rozpočet vyjde na 23 miliard korun, uvedl ve středu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) po jednání vlády.
Podle odborníka na novou energetiku Václava Skoblíka je Evropská unie kvůli rychlému odstavování uhelných a jaderných elektráren ve složité situaci, a využití zemního plynu je tak zatím nezbytné.