Bursík: Že u nás nefouká, je mýtus a brzdí rozvoj větrné energetiky. Ta se přitom doplňuje se soláry
Zásadním problémem české ekonomiky je, že patří mezi energeticky nejnáročnější v Evropské unii. Podle indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje iniciativa Evropa v datech společně s Českou spořitelnou, patří mezi další nedostatky i špatná ochrana půdy a neschopnost snížit emise skleníkových plynů. Podle exministra životního prostředí Martina Bursíka to ukazuje, že banky se zajímají o téma klimatické změny.
To, že se Česká spořitelna zapojila do sestavení indexu prosperity a finančního zdraví, je podle Bursíka dobrou zprávou. Ukazuje to, že banky budou v blízké budoucnosti hrát velice významnou roli.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Martin Bursík, ekologický poradce a bývalý ministr životního prostředí
„Rozhodují totiž o tom, komu poskytnou úvěry a jaké portfolio budou mít ve svých fondech. Bude to směrem do firem, technologií a aktivit, které jsou v souladu s dekarbonizací Evropy a s klimatickou strategií,“ říká Bursík, který je prezidentem Evropské federace obnovitelných zdrojů.
Jedním z důležitých témat, která studie otevírá, jsou uhlíkové emise, jejichž vysoké hladiny v Česku dnes vychází z průmyslového dědictví. Na druhou stranu by se už Česko nemělo na dědictví vymlouvat.
33:08
Bude v EU povinné zateplit si dům? Babičky s tím nikdo obcházet nebude, myslí si energetický expert
Číst článek
„Od roku 1989 uplynulo 34 let, to už je jedna a půl generace. Problémem u nás je, že když se podíváme na emise skleníkových plynů, skutečně 40 procent z nich tvoří energetika,“ vysvětluje Bursík.
Na tento problém by mělo reagovat nefinanční reportování firem, které budou zanedlouho muset počítat svoji uhlíkovou stopu, ze které budou banky odvozovat své strategie vůči nim.
Nevyužitý potenciál větru
Cílem ministerstva životního prostředí by mělo být ukončení využívání uhlí do roku 2033. Podle Bursíka je ale možné tohoto cíle dosáhnout i dřív.
„Z obnovitelných zdrojů vyrábíme asi 14,5 procenta elektřiny, které jsou rozloženy proporcionálně. Sledujeme, jak znovu startuje fotovoltaika a že zájem o ni je ohromný. Je to reakce na energetickou krizi. Část průmyslu už taky instaluje fotovoltaiku. Provozovatelé distribučních soustav hlásí rezervace budoucích projektů,“ vysvětluje Bursík.
Část Čechů věří, že se jich klimatická krize nedotkne. Naše peněženky ji ale pocítí, říká sociolog
Číst článek
Dalším potenciálem je v Česku větrná energetika.
„Existuje mýtus, že u nás nefouká. Nefouká ale jen v našich myslích, protože když se podíváme na mapu, Česká republika je na ní bílá, nevyrábí totiž z větrných elektráren. To ale není tím, že by u nás nefoukalo, je to tím, že nemáme postavené větrné elektrárny,“ říká Bursík.
Za loňský rok se v sousedních zemích postavilo oproti Česku velké množství nových větrných elektráren. „V Rakousku postavili za loňský rok téměř to, co jsou všechny naše větrné elektrárny v Česku. To znamená, že je tady velký potenciál,“ popisuje Martin Bursík.
Větrné elektrárny se přitom v profilu výroby podle Bursíka velmi dobře doplňují s fotovoltaickými. Fotovoltaika totiž vyrábí primárně přes den a v létě, zatímco větrné elektrárny vyrábějí nejvíce v zimě, na podzim, na jaře a v noci.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby v audiozáznamu.
