Solární panely mají v Mnichově lidé i na balkonech bytů. ‚Investice se vrátí do pěti let,‘ tvrdí
Solární panely jsou většinou spojené s velkými elektrárnami někde na okraji vesnic. Technologii ale můžou využívat i lidé, co žijí v bytech. Například v Mnichově se stále častěji objevují na terasách, ze kterých pohání celou domácnost. Na obnovitelné zdroje sází i některé mnichovské firmy, včetně pivovaru Munich Brew Mafia.
Momentálně se nacházím v jednom z mnichovských vnitrobloků – na zábradlí balkonu přede mnou je solární panel dlouhý dva metry, vysoký asi metr.
Za ním je schovaný malý měnič napětí, který předělá stejnosměrný proud na střídavý. Poté vede do zásuvky, na které je počítadlo, aby bylo vidět, kolik se zrovna vyrábí. Proud jde přímo do domácí sítě, ve které se musí rovnou spotřebovat. Baterie se prý u menších panelů ještě nevyplatí.
„Doma nám přece pořád něco běží. Lednička, mrazák, různé stand-by přístroje. Tohle všechno se tím pokryje a k tomu to utáhne všechno od pračky až po myčku,“ říká stálému zpravodaji Radiožurnálu v Německu Bernd Bötel z iniciativy Solar 2030.
Celé zařízení vyjde v Německu i díky dotacím v přepočtu asi na 12 tisíc korun. Bernd Bötel se angažuje v mnichovském spolku Solar 2030. Ten nakupuje ve velkém, čímž získává slevu, a lidi učí, jak si panely samy instalovat. Ušetří tak i za řemeslníky.
Češi utáhli plynové kohoutky. Loni spotřebovali nejméně plynu za posledních osm let
Číst článek
„Samozřejmě že nemůžete spoléhat čistě jen na solár. Ale když ho využíváte tak na šedesát nebo sedmdesát procent, tak se vám ty peníze vrátí do tří až pěti let,“ tvrdí Bötel.
Na obnovitelné zdroje sází i některé mnichovské firmy, včetně pivovaru Munich Brew Mafia.
„Celá výroba jede na elektřinu. Žádný plyn ani nafta, jak to dělají někteří jiní. Máme velkou střechu, na kterou dáme panely. Takže pivovar bude v dohledné době soběstačný,“ říká pivovarník Dario Stieren.
Levnější zdroj energie
Motivace je u každého jiná. Výsledek je ale podle Bernda Bötela stejný. „Čistě jen panely na balkonech nás nezachrání. Ale důležité je, že ti, co si je pořídí, se najednou na obnovitelné zdroje koukají jinak. Každý den vidí, kolik ušetří za proud, a pak už nevěří řečem o tom, jak bude proměna energetiky drahá. Hned vidí, že fotovoltaika je levnější než zbytek,“ dodává.
Bötel se začal o problematiku aktivně zajímat před třemi lety. Jak on sám přiznává, tehdy to bylo spíše téma pro městské liberály nebo ekology. Ale to se teď rychle mění.
‚Lex ČEZ‘ je neústavní, nestandardní a podlý, říkají právníci a minoritní akcionáři
Číst článek
„Fotovoltaika je už dávno nejlevnějším zdrojem energie a dá se využívat na mnoho způsobů. Díky ní se dá proměna energetiky urychlit i tzv. zezdola a domácnosti s ní navíc ušetří. Navíc to už není jen pro bublinu lidí, kteří se zajímají o klima, teď už s tím můžeme získat i širší část lidí,“ tvrdí člen spolku Solar 2030.
Ekologické důvody?
Podle Bötela chtějí někteří panely ukázat, že jim jde o ekologii, ale teď se to vyplatí i ze zištných důvodů, když chcete jen ušetřit peníze. Mnichovské iniciativě Solar 2030 to vyhovuje. O pomoc ji někdy žádají i lidé, kteří nad panely dříve jen mávali rukama. Bötel v tom vidí důkaz, že se společnost i kvůli krizím mění.
„V tomhle souhlasím s myšlenkou, kterou razí třeba Tony Seba a další vědci. Na obnovitelné zdroje přejdeme tak jako tak. A to kvůli penězům, protože budou pořád levnější. Proud z jádra i z fosilních paliv zdražuje, zatímco moderní technologie díky vývoji zlevňují,“ dodává Bötel.
Myslí si, že změna přijde každopádně. „I když bych samozřejmě nepodceňoval roli různých lobbistů a dezinformací,“ uzavírá Bernd Bötel.
