Sněmovna schválila novelu energetického zákona lex OZE III. Někdo je spokojen, někdo zuří
Dlouho odkládaná novela energetického zákona, známá jako lex OZE III, prošla v Poslanecké sněmovně po několika obstrukcích ze strany opozice třetím čtením. Nyní tak zamíří do Senátu a k podpisu prezidentovi, platit by měla od začátku ledna příštího roku.
Novela měla původně především implementovat evropskou směrnici pro využití akumulace, agregace a flexibility energie z obnovitelných zdrojů. V posledních měsících a týdnech se ale na ní nabalila řada dalších pozměňovacích návrhů, které vyvolaly kontroverze. Šlo hlavně o opatření ministerstva financí a také ministerstva průmyslu a obchodu, která mají umožnit zkrácení dotací pro starší solární elektrárny.
Zmenšení podpory obnovitelných zdrojů schválila Sněmovna. Příští rok na ni půjde 8,5 miliardy
Číst článek
V rozpočtu na příští rok na ně totiž ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevyčlenil dost peněz – místo odhadovaných 31,5 miliardy korun dal do rozpočtu jen 8,5 miliardy korun. Což už dříve kritizovala Národní rozpočtová rada, někteří ekonomové i opozice. Ze čtyř opatření pro snížení potřebných dotací nakonec byla ve sněmovně schválena jen dvě. I ty ale podle Solární asociace budou znamenat pro Česko mezinárodní arbitráže.
Silnější ochrana spotřebitelů
To, že ale novela jako taková prošla, si chválí Svaz moderní energetiky. „Akumulace, agregace a flexibilita umožní efektivní využití obnovitelných zdrojů energie a současně podpoří inovace v podobně slaďování výroby a spotřeby bezemisní elektřiny,“ upozornil na přínosy novely Martin Sedlák, programový ředitel svazu.
Takzvaná agregace flexibility má kromě velkých investic do bateriových systémů díky novele přinést i příležitostí pro zapojení různých zařízení v domácnostech. „Vedle baterií se na novém trhu budou moci uplatnit například tepelná čerpadla, která v době nadbytku levné zelené elektřiny mohou její část uložit do tepla či teplé vody, případně během léta pomoci chladit naše domy,“ dodal Sedlák.
4:24
Úřad zahájil řízení o odebrání licence fotovoltaické elektrárny. Odsouzená firma dluží státu miliony
Číst článek
Novela přináší také další úlevy administrativy například při pořízení fotovoltaik. Stavební povolení a licence nebudou potřebovat nově i větší instalace. Nyní je limit do 50 kW výkonu, nově to bude do 100 kW. „Dotkne se to především středně velkých, zejména střešních, fotovoltaik. Ubere to byrokracie i všem, kteří chtějí sdílet,” upozornil Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.
Novela by měla také zlepšit ochranu pro spotřebitele. Obchodníci s energiemi například budou muset nově uvádět takzvaný index zajištění, upozornilo ministerstvo průmyslu a obchodu. To znamená, že firma musí uvést, kolik má předem nakoupeno elektřiny nebo plynu pro pokrytí poptávky svých zákazníků.
Pokud bude index nízký, je pro další potenciální zákazníky na zvážení, jestli pro ně není riziko, že při nějakém větším a dlouhodobějším výkyvu cen energií na trhu daná firma nebude schopná situaci ustát – což byl případ Bohemia Energy zkrachovalé na konci roku 2021, kdy začaly stoupat ceny energií, firma je neměla zajištěné a na jejich doplnění už nebyla schopna sehnat peníze.
24:10
Trump přinese dle Vondry méně zeleného aktivismu. ‚Změna klimatu pokračuje,‘ míní Niedermayer
Číst článek
Skoro milion odběratelů pak skončil u tzv. dodavatele poslední instance, kdy musel platit skokově dražší faktury za elektřinu a plyn. Nově se také prodlužuje doba, kdy obchodník, který přijde o licenci, může dostat zase novou. Odstup bude minimálně pět let.
Pro spotřebitele je také důležité, že zákon zavádí maximální výše pokuty, pokud předčasně ukončí smlouvu na dodávku energií na dobu určitou. Jde o případy, kdy si zákazník zafixoval cenu třeba na dva roky a po roce ji vzhledem k lepším nabídkám na trhu vypoví.
Nyní bylo zákonem dané, že pokuta má být přiměřená, toho ale někteří obchodníci zneužívali a žádali přemrštěné doplatky. Nově je explicitně řečeno, že pokuta může být maximálně 40 procent z částky, kterou by zákazník dodavateli jinak zaplatil při trvání smlouvy až do konce. Energetický regulační úřad nicméně původně navrhoval, aby byl limit nižší, a to jen 30 procent. To ale nakonec neprošlo.
4:15
Obnova Ukrajiny začala. Ve Lvovské oblasti vyrostla díky rekordní české investici větrná elektrárna
Číst článek
Novela by také měla zajistit jak fyzickým, tak i právnickým osobám, jako jsou obce a spolky, ochranu před diskriminací při sdílení elektřiny v rámci komunitní energetiky. Obchodníci totiž nebudou moci nijak limitovat, kolik elektřiny z vlastních obnovitelných zdrojů se v rámci komunity může sdílet a kolik je třeba dodávat do sítě, aby se jim smlouvy o výkupu elektřiny vyplatily.
„Nově obchodníci nesmí podmiňovat uzavření smlouvy zákazem nebo omezením práva sdílet elektřinu. Jejich ceníky pro sdílející a nesdílející zákazníky se mohou lišit pouze pokud obchodníci prokážou, že k odlišným cenám existuje v určitých případech spravedlivý důvod.
Ten by však podle důvodové zprávy zejména v počátečních letech sdílení elektřiny neměl existovat, protože dopady nízkých jednotek tisíc sdílejících zákazníků a výrobců na odchylky obchodníků jsou obvykle zanedbatelné,” uvedla Eliška Beranová, právnička Unie komunitní energetiky s tím, že praktický výklad tohoto ustanovení má zajistit Energetický regulační úřad.
Arbitráže? Budou
Naštvaní jsou kvůli novele hlavně majitelé starších fotovoltaik, protože část z nich přijde kvůli dvěma výše zmíněným úpravám o dotace. Novela totiž zavádí individuální kontroly výnosnosti investice, tzv. vnitřního výnosového procenta (IRR).
Boj proti změně klimatu začíná na balkóně. Němci věší solární panely, kde se dá
Číst článek
Nově zákon říká, že každá solární elektrárna postavená do konce roku 2011 musí mít IRR max. 8,4 procenta, což ale doposud platilo jako průměr pro celý sektor. Efektivnější elektrárny s větší výrobou a nižší investicí tedy o dotaci zřejmě přijdou.
Navíc se IRR bude prokazovat nikoliv na původně stanovených 20 let, ale na celou dobu životnosti elektrárny. Tu ale nebude snadné pro majitele určit.
Podle Solární asociace opatření schválená v zákoně tak mohou mít likvidační dopady na obnovitelné zdroje, mezi jejichž majitele patří jak větší elektrárny, tak školy, nemocnice, obce či menší firmy. Návrhy jsou podle asociace v rozporu s českou a evropskou legislativou, nalomí důvěru investorů a výrazně zpomalí rozvoj nových obnovitelných zdrojů. „Celá věc má i mezinárodní rozměr. První zahraniční investoři oznámili arbitráže,“ upozornila asociace.
Češi mohou začít sdílet elektřinu. Spolupracovat mohou i větší skupiny, nesmí ale generovat zisk
Číst článek
Podobně to vidí i Komora OZE. Snahu ministerstva financí snížit dotace, aby je stát nemusel z rozpočtu platit, nepovažuje „ani za efektivní ani dostatečnou“. „Máme pochybnosti o právní i věcné proveditelnosti,“ reagovala na úpravy v novele komora.
„V době, kdy potřebujeme budovat nové projekty obnovitelných zdrojů energie se vláda bohužel rozhodla narušit dříve zákonem garantované podmínky dané projektům realizovaných před 14-15 lety. Přitom se tak děje na návrh vlády, která v předchozích letech provedla sektorové kontroly výnosnosti obnovitelných zdrojů a konstatovala, že tam nadměrné zisky nejsou,“ upozornil Tomáš Buzrla, výkonný ředitel Svazu moderní energetiky.
Ministr financí Zbyněk Stanjura ale úpravy hájí, podle něj se pravidla nemění a arbitráží se nebojí. Stát má podle něj povinnost kontrolovat, zda nevydává peníze na dotace zbytečně a sektorová kontrola, která výnosové procento zkoumala jen na vzorku trhu, nebyla dostatečná.
Podle prezidenta Solární asociace Jana Krčmáře jsou slova ministra financí, že sektorové šetření nebylo uspokojivé, šokující.
„Doslova řekl, že sektorové šetření sice proběhlo, ale že podle něj nedopadlo uspokojivým způsobem. Ministr financí členské země EU tedy přiznává, že stát firmy zkontroloval, ale nic se nenašlo, tak se nyní bude kontrolovat znovu. Jak takové kontroly dopadnou, si asi všichni můžeme představit. S důvěryhodností státu a investorskou stabilitou tohle nemá nic společného,“ zlobí se Krčmář.
