Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil Rusku, aby okamžitě zastavilo válečné operace na Ukrajině. Rozsudek nejvyšší soudní instance při Organizaci spojených národů ale ruský prezident Vladimir Putin ignoruje. Je OSN schopna hájit světový mír? Poslanec Pavel Žáček (ODS) žádal v pořadu Českého rozhlasu Plus Pro a proti reformu OSN, politolog Jan Karlas vysvětluje logiku, která vedla ke vzniku systému vet.

PRO A PROTI Praha 0:10 19. března 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„OSN ve své hlavní roli, kterou je udržení míru na světě, selhává. Nemluvím ale o humanitární pomoci, kterou provozuje ve velkém rozsahu,“ uvádí v Pro a proti předseda sněmovního výboru pro bezpečnost.

Jan Karlas, odborník na mezinárodní instituce z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, věří, že v oblastech, v nichž OSN působit může, také koná. „A v oblastech bezpečnosti, kde jsou limity této organizace jasné, v tuto chvíli jednat nemůže.“

Může se zdát, že OSN dobře nefunguje pokud má jeden jeho členský stát právo vetovat krok, který by vetovat bylo třeba, souhlasí vědec. „Ale právo veta bylo velmocem dáno proto, aby bylo zabráněno světové válce mezi mezinárodním společenstvím a OSN na jedné straně a nějakou velice silnou velmocí.“

„Jak má OSN a zejména Rada bezpečnosti naplnit svojí úlohu, kterou má definovanou v zakládající listině Charty OSN, když máme agresora mezi sebou a on má právo vetovat jakýkoliv návrh vedoucí k zastavení války?“ ptá se politik.

Putin se OSN vysmívá

Nevidí jinou cestu, než provést reformu v OSN. „Nedokážu si představit, že by se Putin před OSN sklonil. On se vysmívá právnímu řádu a my mu to nemůžeme tolerovat,“ říká Žáček.

„To, co se děje na Ukrajině je příklad mezinárodní agrese. Ale vždy byla obava, že by velká země se silným vojenským potenciálem provedla agresi, OSN by reagovala sankcemi nebo vojensky a tak by došlo ke světové válce. Takže to neobhajuji, ale jen vysvětluji logiku té klauzule,“ dodává politolog.

Situaci je třeba řešit, žádá poslanec. „Jestli dáme právo Valnému shromáždění, třeba dvoutřetinovou většinou ukončit silou konflikt, tak by to možná byla cesta k reformě. Pokud se to ale nereformuje, tak v oblasti udržování míru OSN nemůže naplnit své zadání, svou ústavu a pak se bavme, jak to v tomto konfliktu nahradit.“

„Anebo si přiznejme, že OSN nemá kompetenci udržovat mír a do budoucna jí tuto kompetenci odejměme, nebo najděme jiný mechanismus,“ navrhuje Pavel Žáček (ODS).

Při schvalování ozbrojené akce proti agresorovi je rozhodnutí OSN jen první krok, připomíná politolog. „I kdyby neexistovalo právo veta v Radě bezpečnosti, pořád by to bylo prvním krokem. Pak se musí najít země nebo skupina zemí nebo jiná mezinárodní organizace, která ten zákrok vykoná.“

„I když Západ tlačí na Rusko a vyzývá ho ke stažení, tak většina západních politiků se nekloní k tomu, že by například NATO proti Rusku mělo zbraněmi zasáhnout. Takže ozbrojená agrese nemá v toto chvíli podporu,“ podtrhuje složitost celé situace Jan Karlas.

Poslechněte si celý pořad Pro a proti v audiozáznamu, ptala se Karolína Koubová.

Karolína Koubová, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít