Na vrcholu Sněžky přitom stejně jako na zbytku území krkonošského národního parku záměrně nejsou odpadkové koše. Lidé přesto odpadky v přírodě odhazují.
Skládka na předměstí Dandora severovýchodně od centra keňského hlavního města vznikla v 70. letech minulého století z prostředků Světové Banky. Do dnešních dní se ale rozrostla do obřích rozměrů.
I přes to, že jsou Češi velmi dobří v třídění odpadu, na skládkách i tak končí recyklovatelný odpad. Podle Sosny by měl koncept skládek celkově skončit, což plánuje i EU.
Některá města od příštího roku zdražují poplatek za svoz odpadu. Radnice chtějí přimět své obyvatele, aby lépe třídili a na skládky se dostávalo co nejméně odpadků. Místem, kde to neplatí, je Karviná.
Nová studie popisuje, jak odpadky, které pokrývají přibližně 1 579 893 kilometrů čtverečních, osídlili živočichové a rostliny, které se normálně vyskytují na pobřeží.
Pražané nyní platí za svoz odpadu podle velikosti nádoby a četnosti svozu. Tento systém už není v důsledku novely odpadového zákona možný a město musí do konce roku schválit nový.
„Veškeré věci z domácností, skříně a další nábytek, se poničily. Lidé je dávali ven před dům a obce samozřejmě musely ulice z bezpečnostních důvodů vyklidit,“ řekl šéf úklidové služby.
Malá černá zařízení připomínající dalekohled mají Praze pomoci ušetřit za zbytečné vyvážení popelnic. Investice do senzorů za desítky milionů korun se má podle magistrátu vrátit za tři roky.
Kdo třídí, zaplatí za odvoz popelnic méně. Tuto myšlenku prosazují desítky radnic v Česku. Cena za směsný odpad se zvyšuje. Obce musí množství odpadu vyváženého na skládky snižovat.
Odpadky připlouvají z amerického kontinentu a z lodí mezinárodních rybářských flotil. Mořské proudy odpadky dotlačí až na pláže ostrovů, které jsou na seznamu UNESCO pro svou unikátní faunu.
923 milionů tun ročně vyhozeného jídla by naplnilo 23 milionů čtyřicetitunových nákladních vozů. Pokud by tyto trucky parkovaly těsně za sebou, kolona by planetu Zemi obtočila sedmkrát.
Projít se a přitom posbírat smetí. Tak přesně tuhle kombinaci teď zkouší ve Skutči na Chrudimsku. Lidé tam mohou narazit na takzvané pytlomaty. Myšlenka je jednoduchá a měla by pomoct přírodě.
Místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal odhaduje, že ke zdražení přistoupila většina obcí v Česku. Výši poplatků za odpad si určuje každá zvlášť.
Řeka Lim po vydatných deštích spláchla všechno, co do ní lidé naházeli od Plavu v Černé Hoře až do Potpećské přehrady u srbského města Priboj. Místní nyní označují jezero za plovoucí skládku.
„Celní úřad zjistil kontrolou nákladní soupravy provedenou na dálnici D55 přepravu celkem 20 860 kg směsného odpadu z Itálie, ke kterému přepravce nepředložil potřebné doklady,“ popsal Janiš.
Češi produkují stále víc odpadu. Oproti době před deseti lety jsme toho loni do koše vyhodili skoro o desetinu víc. Pomoct by měly nové zákony o nakládání s odpady, které v pondělí projedná vláda.
Cělníci letos odhalili už 48 případů nelegálního dovozu odpadků do Česka, píše deník E15. A A v Ústecké kraji prodávají řopíky, informuje Deník. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Loni lidé v metropoli vyprodukovali 321 183 tun odpadu, o rok dříve to bylo 304 325 tun. Vytříděného odpadu bylo loni 56 949 tun, tedy 18 procent. Nejvíce se třídí papír.
Inspektoři životního prostředí v Liberci začali šetřit případ nepovoleného dovozu odpadních plastů z Británie. Tuny materiálu naložené na osmi kamionech skončily v bývalém teletníku ve Smržovce.
Skupina brigádníků v Chocni znovu kontrolovala obsah popelnic na komunální odpad. První takovou hlídku město objednalo v červenci a výsledky byly alarmující.
Kanadské odpadky se na Filipíny dostaly v letech 2013 a 2014. V nákladu označeném jako plasty určené k recyklaci byla ve skutečnosti směs papíru, plastů, elektroniky i obyčejného komunálního odpadu.
