Do moří se podle americké nevládní organizace Ocean Conservancy dostane ročně na osm milionů tun plastů, počínaje brčky a konče obaly a dalším odpadem. Takový odpad ohrožuje mnoho mořských živočichů a znečišťuje dříve panenské lokality. Problém se velmi výrazně projevuje hlavně v jihovýchodní Asii.

Nizozemská nevládní organizace The Ocean Cleanup proto přišla s neobvyklým řešením. Interceptor je 24 metrů dlouhá loď, podobná nákladnímu člunu. Vybavena je bariérou, do níž zachycuje odpad plovoucí ve vodě. Odpad, tedy převážně plasty, je poté nahrnut k rampě vlečného nákladního člunu a běžící pás jej tam přesune do beden na odpadky.

Interceptor je poháněn solární energií a je zcela autonomní. Denně může podle konstruktérů nasbírat až 50 tun odpadu. Loni v říjnu bylo zařízení umístěno na velmi znečištěnou řeku Klang, která protéká malajskou metropolí Kuala Lumpur a ústí do moře v Malackém průlivu.

Asociace Ocean Cleanup spolupracuje s místní společností Landasan Lumayan, která se snaží vyčistit řeku už od roku 2016 a nyní začíná mít úspěch.

„Řeka Klang byla jako stoka plná odpadu. Ani jí už nemohly proplouvat lodě, tolik v ní bylo plastů,“ vysvětluje ředitel malajské společnosti Syaiful Azmen Nordin. „Dnes můžete vidět, že řeka už plovoucí odpad nenese,“ dodává.

Nizozemská organizace doufá, že její projekt bude mít významný dopad. Odhaduje, že 80 procent plastového odpadu se do oceánů dostane právě z řek. Podle internetových stánek organizace odplaví jen vody řeky Klang každoročně do moře více než 15 tisíc tun plastů. Vodní tok tak patří k 50 největším znečišťovatelům moří na světě.

Přes 17 milionů za loď

The Ocean Cleanup si stanovila jako cíl vybavit svým zařízením tisícovku řek, které jsou největším zdrojem znečištění na světě. „Víme, že tento cíl je ambiciózní, ale je to nezbytné,“ říká mluvčí organizace Joost Dubois. The Ocean Cleanup doufá, že se jí do pěti let podaří vyřešit velkou část problému se znečišťováním moří plasty.

Je to však obrovský úkol. Organizace dosud vyrobila čtyři lodě, z nichž každá stojí 700 tisíc eur, tedy asi 17,5 milionu korun, a tato cena by měla ještě vzrůst.

Jedno zařízení bylo umístěno v Malajsii, jiné v Jakartě v sousední Indonésii a další mají být rozmístěna ve Vietnamu a v Dominikánské republice.

V Malajsii je na řece Klang dlouhé 120 kilometrů rozmístěno ještě dalších sedm plovoucích bariér. Zachycený odpad končí zatím na skládkách, ale už se pracuje na tom, aby z něho byly vyjmuty recyklovatelné prvky.

Za čtyři roky bylo z řeky vyloveno asi 50 tisíc tun odpadu. „Našli jsme tu pneumatiky, plyšové medvídky, a dokonce mrtvá zvířata, ale většinou šlo o plast,“ konstatuje Syaiful Azmen Nordin.

„Někteří lidé nechápou, jaký dopad může mít odhazování odpadků. Jestliže změníme své chování, můžeme přispět k tomu, aby byly řeky čistší,“ dodává.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít