Kvůli povinným datovým schránkám si řada lidí uvědomila, že spolu s nimi stát zveřejňuje i adresy trvalého bydliště. Podnikatelé s tím nenadělají nic, ostatní mohou o skrytí požádat.
Článek datových novinářů serveru iROZHLAS zvítězil v kategorii vzdělávání v soutěži Společně otevíráme data. Text se věnuje historickým i současným důvodům úmrtí na českém území.
Bílá znamená nulové riziko, oranžová s červenou zvýšené, černá pak zdravotnickou krizi. Nová mapa okresů z dílny ústavu zdravotnických statistik má ukazovat, jak se daří v tuzemsku zvládat epidemii.
Jednou týdně česká vláda sděluje, jakou budoucnost koronaviru věští matematický model. Musíme jí věřit, data i parametry modelu totiž tají. Na Slovensku jsou přitom detaily modelu veřejné.
Hydrometeorologický ústav začal veřejnosti poskytovat informace naměřené na meteorologických stanicích. Dosud šlo o komerční službu, ústav svůj přístup změnil po rozsudku Nejvyššího správního soudu.
‚Chcete vědět, jaké bylo v Česku počasí? Zaplaťte.‘ Proč stát odmítá zveřejňovat meteorologická data? A co jsme se v několikaletém sporu dozvěděli o obchodování s informacemi o počasí?
Od roku 2014 spojují analytici ministerstva zdravotnictví klíčová zdravotnická data v jediném systému – Národním zdravotnickém informačním systému. V příštím roce by měla přijít otevřená data.
Od ledna si Pražané budou moci zkontrolovat zpoždění městských autobusů. Pražský dopravní podnik tak začne poskytovat informace, které ostatní dopravci běžně zveřejňují.
Pražští plánovači v roce 2015 zdarma zveřejnili městská prostorová data. Co je k tomu vedlo? A udělali by to znovu? V podcastu Dataři odpovídá šéf sekce prostorových informací Jiří Čtyroký.
Proč je při interpretaci státních databází nezbytná doménová znalost? A kde hledat informace o finančních výdajích státu? Další díl podcastu Dataři se věnuje tuzemským rejstříkům, firemním i dotačním.
Organizátor pražské hromadné dopravy ROPID publikuje jako otevřená data jízdní řády i souřadnice zastávek. Nově jsou veřejné i přepravní průzkumy. Co se z nich dá vyčíst?
Nejsou otevřená data jen předvolební lákadlo? Co Česko dělá pro to, aby veřejnost více využívala informace, které stát sbírá? O tuzemských otevřených datech s národním koordinátorem Michalem Kubáněm.
Vysvětlete, proč si Český hydrometeorologický ústav účtuje za data „velmi nepřiměřené“ ceny. S takovou interpelací vystoupil minulý týden ve sněmovně poslanec Ondřej Profant (Piráti).
Z evropských států je poskytuje dráž už jen Švýcarsko. Kvůli vysokým cenám se k nim občané - například zemědělci - dostávají obtížně. Tuzemské ceny navíc kritizují i v zahraničí.
Podle Městského soudu v Praze musí být informace o počasí bezplatně přístupné veřejnosti, jen informovaní občané se totiž můžou zasazovat o příznivé životní prostředí.
Česko uhání na vlně otevřených dat. Firmy i úřady pořádají hackatony, data zveřejňuje stát i obce. Co chybí, jsou informace, které by pomohly státní správu hlídat.
Jednoduché stránky, které nabízí hodně možností a otázek. Parta slovenských informatiků se s jejich pomocí pokouší dostat informace k veřejnosti a udělat svou zemi transparentnější.