Historické záznamy o počasí mají být zdarma veřejné, nařídil soud. ČHMÚ se bojí, že přijde o peníze
Podle Městského soudu v Praze musí být informace o počasí bezplatně přístupné veřejnosti. Jen informovaní občané se totiž podle verdiktu můžou zasazovat o příznivé životní prostředí. Soudci proto Českému hydrometeorologickému ústavu (ČHMÚ) nařídili, aby zveřejnil historické záznamy o srážkách a teplotách.
„Pouze na základě podrobných informací o životním prostředí je veřejnost schopna poznat jeho stav, uvědomovat si v čase jeho proměny, přijmout odpovědnost za jeho kvalitu a činit kvalifikovaná rozhodnutí k jeho ochraně,“ napsali soudci z 5. senátu Městského soudu v Praze s tím, že za záznamy o počasí stát nemůže občanům účtovat poplatky.
Celé znění rozsudku si můžete prostudovat zde:
To je ale kámen úrazu. Hydrometeorologický ústav, který informace sbírá, je na prodeji dat závislý. Příjmy z komerčních služeb tvoří přes pětinu jeho rozpočtu. Konkrétně v loňském roce ČHMÚ hospodařil s necelými 772 miliony, prodejem dat a služeb si vydělal 177 milionů.
A historická data představují svým způsobem výrobní nástroj, protože jsou potřeba pro tvorbu předpovědí počasí.
Musíme vydělávat
„Třetinu musíme vydělat, ale společnost na druhou stranu očekává, že data a informace budeme zveřejňovat zdarma,“ řekl letos v březnu nový ředitel úřadu Mark Rieder.
Přesto ale na konferenci Open Data Expo naznačil, že přístup ústavu by se mohl změnit. „Řekneme, že toto jsou data plně hrazená státem a tyto jsou z komerční činnosti. Podle toho s tím budeme nakládat,“ citoval ho server E15.
Výjimka pouze pro ČEZ? Veřejnost přišla o právo ptát se na informace i obecních firem
Číst článek
I tím se rozsudek zabývá. „Soud připouští, že může být narušena (komerční činnost ústavu, pozn. red),“ píše se několik odstavců před koncem. „Dotčení ekonomických zájmů ústavu však není zákonným důvodem, který by ospravedlňoval odepřít poskytnutí informací,“ vysvětlují soudci Eva Pechová, Milan Tauber a Gabriela Bašná.
V zahraničí to jde
„Jedná se o přirozený vývoj, který kopíruje vývoj v okolních státech EU, zejména v Polsku a v Německu. Má oporu i v evropské legislativě a je to dobrá zpráva pro všechny občany,“ napsal serveru iROZHLAS.cz Michal Najman ze společnosti Meteopress. „Volně dostupná data znamenají, že mnoho programátorů, developerů a firem v oboru může vyvinout spoustu skvělých aplikací.“
Německý meteorologický ústav DWD svá měření publikuje ve formátu otevřených dat, volný přístup pro programátory má i polský ICM. Průkopníkem otevřeného přístupu je tradičně americká agentura NOAA, která měření z celého světa volně publikuje. Zdarma je zde možné získat i záznamy z některých tuzemských stanic.
Podle předpovědi počasí bude v červenci nejtepleji druhý týden. Ke konci měsíce mají přijít deště
Číst článek
Na stranu otevřeného přístupu se přiklonil i soud, když označil za „pochybné“ tvrzení ČHMÚ, že data o počasí jsou cenná a není je tedy možno zveřejnit. „Není zjevné, komu by měl takový statek přinášet užitek, pokud ne právě široké veřejnosti,“ uzavřeli soudci.
Bez komentáře
Žalobu na zveřejnění dat podal v roce 2015 datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka poté, co ČHMÚ a následně i ministerstvo životního prostředí odmítly informace o počasí publikovat.
Rozsudek je nyní pravomocný, ministerstvo životního prostředí ho ale ještě může napadnout kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu, ta ale sama o sobě nemá odkladný účinek. „MŽP se s rozsudkem seznamuje a podání kasační stížnosti zvažuje,“ sdělila Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení resortu.
Ředitele ČHMÚ server iROZHLAS.cz oslovil, do vydání článku ale žádný komentář neposkytl. Náměstek ředitele pro meteorologii a klimatologii Libor Černikovský pak odmítl případ komentovat.
