Využití budovy věznice se Anna Stránská věnovala asi polovinu svého třiatřicetiletého života. „Petici za důstojné využití prostoru jsme iniciovali už v roce 2009,“ popisuje.
„Napsat knihu vyžaduje strašně moc odhodlání a sebeobětování. Naše literární kultura má navíc tendenci být snobská,“ upozorňuje Marek Torčík, autor románu Rozložíš paměť.
Je tu starost o to, nedat zločinci slávu, o kterou zřejmě stál. S tím lze souhlasit, ale zapomenout bychom neměli. Zejména na oběti. Jejich památka by se připomínat měla.
„Moje psychika zareagovala ztrátou paměti. Nepamatuju nic mezi prvním a sedmnáctým rokem. Předchozí život i to, kým jsem býval, je pryč. Většina vzpomínek pochází z fotek a vyprávění,“ říká Joergen.
„Mozek je úžasný orgán. Říká se ‚Za vším hledej ženu‘, já říkám ‚Za vším hledej mozek‘. Je fascinující se o něj zajímat, je to velké dobrodružství!“ popisuje jeho trenérka.
„Skutečně dochází k tomu, že čím jsme starší, tím nám subjektivně čas plyne rychleji,“ říká Tereza Nekovářová, která se věnuje mimo jiné neurofyziologii paměti nebo kognitivní psychologii.
Renomovaná neurovědkyně ve své nové knize na názorných příkladech ze života i z nejrůznějších psychologických experimentů vysvětluje, jak funguje lidská paměť a jak se vlastně tvoří vzpomínky.
V lidských nervových buňkách GABA reguluje membránový transport, a podobně to funguje i u rostlin. Řada odborníků v této souvislosti mluví o rostlinné inteligenci.
Přímo v buňkách mozku by působili takzvaní nanoboti. „Monitorovali by stav každého z neuronů, ale mohli by ho i ovlivňovat, “ popisuje biolog a genetik Jaroslav Petr.
Vědci z Kalifornie zjistili, že reakce na opatření proti koronaviru nesouvisí s tím, jak jsme vzdělaní, inteligentní nebo jaké máme osobní vlastnosti. Jde o to, jak jsme přednastavení.
Testováno bylo 110 studentů mezi 20 a 23 lety, kteří obvykle jedí zdravě. Část z nich se týden stravovala ve fast foodech, druhá část studentů fungovala jako kontrolní skupina a dál jedla zdravě.
Čím víc toho víme, tím lépe si budeme pamatovat. Paměti také napomáhají asociace. Ve Studiu Leonardo o tom mluvil lektor Paměťové školy a paměťový atlet Marek Sýkora.
Z nové studie kanadských vědců plyne, že úzkostnější lidé si některé události můžou zapamatovat lépe než ti, kteří úzkostí příliš netrpí. Píše se o tom na populárně-naučném serveru Live Science.
V Českém rozhlase začaly Dny paměti. Ty mají upozornit na problematiku života lidí postižených Alzheimerovou chorobou. Podle odhadů jich je v Česku přes 150 tisíc.
„Lidé si stěžují, že jsou zaplavováni množstvím informací, zapomínají, žijí chaoticky. Svým způsobem si na ten problém odpovídají sami,“ říká v rozhovoru pro Zpravodajský web Českého rozhlasu Češka Michaela Karsten. Vystudovala medicínu, oboru se ale přímo nevěnuje. Své poslání našla v trénování paměti. V minulosti dokonce několikrát vyhrála mistrovství světa v paměťových schopnostech a svými výjimečnými výkony se zapsala i do Guinessovy knihy rekordů. Nyní pomáhá s pamětí druhým formou seminářů, přednášek a workshopů.
Technika nazývaná také jako metoda loci, kterou vymysleli už staří Řekové, může výrazně a dlouhodobě vylepšit lidskou paměť. Alespoň to naznačuje nová studie skupiny neurovědců. Za její pomoci je podle nich navíc možné přiblížit se výsledkům těch nejlepších paměťových mistrů světa. Většina lidí má totiž podle odborníků rozsáhlé rezervy, které je možné vytvořením vnitřního ‚paměťového paláce‘ efektivně využívat, píše server The Guardian.
Po celé republice začalo bezplatné testování lidí na Alzheimerovu chorobu. Takzvaný Týden paměti pořádá Česká alzheimerovská společnost. Až do středy jsou testy také v budově Českého rozhlasu na Vinohradské v Praze. Termíny jsou ale už obsazené.
V Českém rozhlase startují Dny paměti. V jejich rámci mohou lidé zdarma přijít na vyšetření, které jim ukáže, jak na tom jsou s pamětí, pozorností či co se týká vyjadřování. Testování je součástí Týdne paměti, který pořádá pro veřejnost Česká alzheimerovská společnost. Jedná se preventivně-osvětovou akci upozorňující mimo jiné na to, že Alzheimerova choroba se zpravidla začne projevovat právě problémy s pamětí.
Společnost Post Bellum letos udělila prestižní evropské ocenění - Ceny Paměti národa - pěti pamětníkům zlomových momentů minulého století, kteří ve svém životě prokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou prázdná slova.
V České republice dnes začíná Týden paměti. Chce upozornit na problémy lidí postižených demencí. Po celý týden je v 25 městech připravená informační kampaň, sbírky nebo koncerty na pomoc lidem s demencí. Zájemci si také mohou nechat paměť vyšetřit. Během pondělí a úterý i přímo v budově České rozhlasu v Praze na Vinohradské 12.
Čech, který byl nalezený v Norsku, pracoval několik let na ministerstva vnitra. Českému rozhlasu to potvrdil důvěryhodný zdroj. Muž stále trpí ztrátou paměti, na důležité informace ze svého života si prý vzpomíná jen okrajově.
Univerzita Hradec Králové se uchází o další projekt zaměřený na seniory. Ten poslední, věnovaný poznávacím funkcím, měl totiž obrovský úspěch. Procvičování prostřednictvím digitální televize se zúčastnilo 120 dobrovolníků.
Lidé z Vysočiny dnes v Jihlavě trénovali svůj mozek. Je totiž národní týden trénování paměti. Na šesti stanovištích krajského úřadu dostávali úkoly a kvízy. Stejně jako paní Jitka z Jihlavy i ostatní tvrdili, že nutné je trénovat pořád a to nejlépe nad křížovkou nebo sudoku.
