Náš mozek je v zásadě stejný jako v pravěku. Multitasking lidem spíše nejde, přibližuje psycholog
Lidský mozek dnes vnímá miliony různorodých podmětů, zdaleka ne všechny si ale zapamatuje. Kapacita pracovní paměti je limitovaná. „Jedním z velkých problémů dneška je, že informace k nám přichází z mnoha zdrojů zároveň,“ poukazuje v Leonardu Plus matematik a psycholog Filip Děchtěrenko, výzkumník Psychologického ústavu Akademie věd a pedagog Katedry psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
„Neustále nás bombardují informace,“ popisuje psycholog současnou dobu. „Musíme je nějakým způsobem vybírat a filtrovat, co nám přijde zajímavé, užitečné a co chceme dál zpracovávat.“
Hostem Leonarda Plus na festivalu Týden mozku je matematik a psycholog Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu Akademie věd a Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Právě vybrané informace se dostávají do takzvané pracovní paměti. „To je něco jako pracovní stůl, do kterého si danou informaci přenesete a dále s ní pracujete,“ přibližuje v rozhovoru, který se živě natáčel na festivalu Týden mozku.
I „z pracovního stolu,“ poté část informací zmizí a mozek je zapomene, jiné informace uloží do dlouhodobé paměti. „Je to trochu takový sklad – pro fungování v normálním světě nepotřebujeme ty informace všechny a hned,“ vysvětluje výzkumník.
Většinu informací, celkem 80 procent, vnímáme zrakem. Na rozdíl od sluchu má navíc zrak jako dominantní smyslový orgán tu výhodu, že skrz něj získáváme řádově více informací, díky kterým dotváříme potřebný kontext. Proto si podle psychologa mozek lépe pamatuje to, co vidíme.
„Náš vizuální systém je schopný zpracovávat informace extrémně rychle,“ říká Děchtěrenko. „Možná jste někdy zkoušeli přepínat televizi a zjistili jste, že se stačí velmi rychle podívat, co na daném pořadu je, abyste dostali představu: aha, to je můj oblíbený seriál.“
Mozek pravěkého člověka
Nejen vizuálními podměty jsme ale často přehlcení. Lidský mozek se přitom v podstatě nezměnil. „Náš mozek je pořád v zásadě mozek pravěkého člověka. Doba, která uplynula od toho, kdy jsme žili v jeskyních, do doby sociálních sítí, není zase tak velká, aby na to stihl nějak reagovat,“ zdůrazňuje psycholog.
25:51
Život je hořkosladký. Vědcům se podařilo zachytit v mozku smíšené emoce
Číst článek
Výhodou mozku je jeho ohromná plastičnost a přizpůsobivost. Už od začátku tak podle experta musel jeho mechanismus pracovat s tím, že lidé budou informačně přehlceni. Dnes se k nám však různorodé vjemy dostávají najednou.
„Jedním z velkých problémů dneška je, že informace k nám přichází z mnoha zdrojů zároveň,“ připomíná psycholog. „Jsme nuceni přepínat mezi kontexty, mezi prací a rodinou, člověk často slyší o multitaskingu…“
Studie a výzkumy však ukazují, že multitasking – schopnost dělit pozornost mezi více úloh zároveň – lidem a lidskému mozku spíše nejde. Mylná je podle experta i představa o tom, že jsou něčeho takového schopnější ženy než muži.
„Je to spíše takové sebenaplňující proroctví, když se říká ženám: ‚Ty určitě zvládneš udělat několik věcí najednou‘ a mužům: ‚Radši se o to nepokoušej, protože ti to nepůjde‘,“ zamýšlí se Děchtěrenko a poukazuje na to, že jen spíš přejímání sociálních rolí a očekávání.
Kapacita lidské paměti je navíc limitovaná a daná biologicky. Zatímco pracovní paměť si zpravidla efektivně zapamatuje maximálně sedm objektů, náhodných slov nebo například vět, kapacita dlouhodobé paměti je výrazně větší.
Navzdory kapacitě ale není člověk sám schopný odhadnout, co si do paměti nakonec uloží. „To, co si reálně zapamatujeme, je trochu jiné než to, co si myslíme, že si zapamatujeme,“ upozorňuje psycholog.
„Pokud si chceme skutečně něco zapamatovat, je potřeba si to představit, jako bychom se to učili – to znamená opakování nebo mnemotechnické pomůcky, to všechno může pomoci,“ dodává.
Jak se mozek rozhoduje, co si uloží do dlouhodobé paměti? Kolik jsme schopní si toho zapamatovat? A jak se dají k výzkumu našeho mozku využít umělé neuronové sítě? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
