„Pokud chtějí rodiče pracovat, stát by jim neměl házet klacky pod nohy,“ říká poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). „Pro mě jsou důležité spokojené děti,“ oponuje Romana Bělohlávková (KDU-ČSL).
Hospic se po omezenou dobu postará o těžce nemocné děti, část pobytu si hradí rodiny samy, zbytek platí organizace z darů sponzorů. K dispozici jsou zatím čtyři pokoje, do budoucna plánují rozšíření.
Od začátku války na Ukrajině Marija a Maksim Vojtovičovi v Česku bydlí, pracují, platí nájem i daně a starají se o dvě dcery. Starší z nich je vážně zdravotně postižená a potřebuje celodenní péči.
Vyřešit problém s nedostatkem pěstounů by měla novela, kterou schválil Senát. Ta zjednodušuje proces posuzování zájemců o pěstounství a zvyšuje státní příspěvek pro organizace, které jim pomáhají.
„Násilí je návykové. Rodiče ho používají v momentě, kdy jsou frustrovaní, bezmocní, nevědí, co mají dělat. A když dítě uhodí, uleví se jim,“ říká psychoterapeutka Petra Wünschová.
„Pracujeme na tom, aby si politici uvědomili, že by mělo jít pro stát o prioritu. A podobně jako v dalších vyspělých zemích na západ od nás by těmto rodinám měli pomoct,“ uzavírá Vlček.
Ženy a dívky na celém světě podle průzkumů zastanou 76 procent veškeré domácí práce a péče. Oproti mužům tím stráví o tři hodiny denně více. A není to jenom praní, vaření či nákup.
V zahraničí už se práce ve zdravotnictví přizpůsobuje ženám. „V Česku je to založené na neformálních dohodách. Záleží na managementu, na vrchní sestře,“ upozorňuje socioložka Marie Pospíšilová.
„Petra se dokáže vyjádřit nádherným úsměvem, nebo pláčem. Pláč znamená bolest, úsměv znamená, jsem spokojená a šťastná,“ říká zjevně unavená matka Miluše, která se právě vrátila z nemocnice.
„Když se obrátíte na soud nebo inspektorát práce, což se často doporučuje, tak z pohledu budování dalšího vztahu se zaměstnavatelem je to většinou silně kontraproduktivní,“ vysvětluje Jan Horecký.
Děti jsou prostě přestěhované na místo, které si nevybraly, ve stavu, kdy jim není dobře, a mají začít žít s lidmi, které vůbec neznají. A vychovatelům může vadit i to, že projevují málo vděku.
Při rozhodování o nároku se zohledňuje například vliv péče o děti na kariéru rodiče. Hledá se ten, kdo byl na rodičovské dovolené, kdo zůstával doma s nemocným dítětem nebo kdo si zkrátil úvazek.
Herečka Tereza Ramba bude tváří nového filmu, který vzniká podle knihy Michaely Duffkové Zápisník alkoholičky. „Když jsem si přečetla scénář, tak jsem se skoro pozvracela,“ přiznává.
„Pokud se nepodaří v rámci došetřování čestného prohlášení prokázat, že osoba ve větším rozsahu pečovala, budou žádosti zamítány,“ popsal šéf České správy sociálního zabezpečení.
Rodičům dětí s poruchami autistického spektra pomáhá takzvaný homesharing. Jde o metodu, kdy si hostitel bere dítě pravidelně do péče na předem domluvenou dobu.
Zvýšení životního minima, podpora klokánků, ukrajinských uprchlíků a prodloužení solidárního příspěvku. Vláda ve středu schválila řadu sociálních nařízení.
Ženy podle Homfray nejsou jenom naštvané, ale také štvané, jak naznačuje grafická podoba obálky její knihy: „Plníme příliš mnoho životních rolí. Na ženy je se toho nakládá až příliš od malička.“
Zjednodušení procedury udělení občanství předpokládá, že se žádost nebude vyřizovat dlouhé měsíce, tak jako tomu bývá zvykem, a nebude administrativně náročná.
Po téměř 11 letech dospěl spor Evy Michalákové s norskými úřady o odebrání synů až k rozsudku Evropského soudu pro lidská práva. Co příběh rodiny ukázal o českém přístupu k ochraně dětí?