Počty dětí se mění. Slučování mateřských škol do větších celků se neobávám, říká náměstek ministra
Do jedné mateřské školy by mělo chodit minimálně 180 dětí. Vyplývá to z novely školského zákona, kterou schválili poslanci i senátoři. Výjimkou jsou školky v malých obcích, které tam fungují jako jediné. Ve velkých městech se ale budou muset sloučit. „Kolapsu managementu sloučených škol se neobávám. V mezinárodním měřítku máme hrozně malé školy,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Jak se vypořádáváte s kritikou, která zaznívá ze strany některých ředitelů na adresu slučování?
Myslím, že není změna, která by byla přijímaná univerzálně dobře. Tato věc má podle mého názoru velmi dlouhý čas na přípravu. To ustanovení, jak bylo schváleno Parlamentem, bude účinné za tři roky, byť zákon jako celek od 1. ledna příštího roku.
Poslechněte si reportáže ke slučování mateřských škol, rozhovor s náměstkem Jiřím Nantlem (ODS) a se starostou Kamýku nad Vltavou Petrem Haladou (STAN)
Změny v síti škol bude stejně nutné udělat s demografickým vývojem, který v mnoha regionech klesá. Jak probíhala debata při schvalování zákona, tak na začátku byl veliký odpor... A pak hodně lidí z řad zřizovatelů, zejména mimo metropolitní oblasti, začalo říkat, že by do toho stejně museli nějakým způsobem sáhnout, protože počty dětí se mění.
Naše reportérky zjišťovaly situaci v terénu. Například v Liberci se lidé obávají toho, že slučování vytvoří problémy se spádovostí. Co vy na to?
Každá místní situace je jiná. Varianta, kterou je možné udělat, je sloučení s nějakou základní školou, což je i dnes velmi časté.
Dokonce základní škola s mateřskou dohromady je statisticky častější varianta než samostatná mateřská nebo základní škola. Dnes to bezproblémově funguje z pedagogického hlediska. A já bych to velmi doporučoval.
Protože máme problémy s tím, že je dnes ostrý kulturní předěl mezi mateřskou a základní školou v přístupu k dětem. Velmi by pomohlo, pokud by to byl jeden celek, kde diskutují o vzdělávacích programech. Druhá možnost je sloučit manažersky mateřské školy.
K problému spádovosti a nastavení obvodů v Liberci nebo jiné obci neumím moc říct, museli bychom jít do detailu, jak to mají pojmenované svými vyhláškami... Spádovost je nastavena čistě tou samosprávou, to se nijak nepředepisuje, a určují si to výhradně vyhláškou. Zákon jen zavádí přehlednější systém evidence.
18:47
Prokop: Ženy chtějí pracovat, ale často nemůžou. Kvůli péči o děti či rodiče je systém penalizuje
Číst článek
České malé školy
Reportérky také zmínily příklad ostravské školy, která pokud by neprovozovala výuku se zvláštními logopedickými potřebami, tak by slučování vůbec nemusela dělat.
To jsou mateřské a základní školy, které se zaměřují na kombinaci s poskytováním speciálně-pedagogických služeb. Ale to je podle mě řešitelné.
Ostrava je veliké město, klidně může využít formu školské právnické osoby nějaké specializovanější mateřské školy, a tím dosáhnout té velikosti v rámci města... a běžné mateřské školy navázat na základní.
Řekl bych, že ta změna, které chceme dosáhnout, je v podstatě kulturní. Jde o to, že chceme odstoupit od modelu, že každá budova má svého ředitele, účetnictví a podpůrné služby, což je hrozně drahé. Máme nejvyšší podíl malých školských subjektů.
Neobáváte se na druhé straně toho, že dojde k přetížení managementu takto sloučených škol?
To si nemyslím. Pořád to budou v mezinárodním měřítku hrozně malé školy. Zaváděná hranice je 180 žáků, což odpovídá velikosti průměrné základní školy, plně organizované devítiletky s třídami po dvaceti dětech.
1:49:47
Experti politických stran rozebírali stav školství v debatě Česko 2025
Číst článek
Když máme v Česku školu, co má 300 až 400 žáků, tak už se o ní mluví jako o veliké, jako by to byla téměř nějaká nepřehledná džungle. A v zahraničí máte často systémy, kde je úplně běžné mít školy, kde je třeba tisíc žáků s jedním managementem.
K tomu my netlačíme, jenom chceme dosáhnout toho, aby se nejnižší velikost, mimo malé venkovské obce, posunula na tu hladinu, kde je dnes průměrně velká škola.
Reforma se dotýká také financování a provozu z pohledu zřizovatele. Od ledna příštího roku přejde financování většiny nepedagogických činností ze státu na zřizovatele. Tato změna čelila kritice ze strany některých škol, odborů i ze strany části opozice. Máte jistotu, že to všechno bude fungovat, jak má?
To bych se neobával.
Dokonce mi přišlo, že poslední půlrok se aktéři spíš chystali na to, jak to zavést. Kritika je jasná – tedy její důvody – protože odpovědnost najednou bude jasně pojmenovatelná. Dnes ministerstvo rozepisuje abstraktní částku ve státním rozpočtu a ono to nějak dopadne.
Začínají zápisy dětí do mateřských škol. V některých regionech ale nestačí kapacity
Číst článek
Často byly velké nerovnosti dané ne úplně dobře vysvětlitelnými věcmi mezi školami, jako kolik lidí bylo přiděleno a kolik kdo pracoval na jednotlivých úkolech.
Teď to bude sestavovat místní samospráva, bude mít jasnější odpovědnost přímo sledovatelnou místní komunitou za to, jaké pracovní a platové podmínky mají zaměstnanci. Stát neumí dohlédnout do roviny konkrétních uklízeček, kuchařek, školníka, které on neprovozuje.
A jsou na to napojeny výrazné bonusy na podporu malých škol na venkově. Pokud se domluví dvě nebo více obcí, že budou provozovat školu společně, tak dostanou dvacetiprocentní bonus na provozní činnosti. To tu v historii nebylo.
Poslechněte si také reportáže z regionů a rozhovor se starostou Kamýku nad Vltavou Petrem Haladou (STAN), který je místopředsedou Sdružení místních samospráv. Naleznete je v audiu na začátku článku.
