Rozvodová novela vyrobí z nejhorší praxe standard
Ve Starém zákoně se dvě ženy hádají o dítě – jedna to svoje udusila ve spánku, obě teď tvrdí, že to živé je jejich. Král Šalomoun přikáže dítě rozseknout napůl. Skutečná matka raději ustoupí, jen aby přežilo. Zato druhá žena je spokojená: Jen ať je to, řečeno dnešním slovníkem, fifty fifty. Rozvodová novela, kterou po legislativním procesu ve Sněmovně schválil i Senát, a která čeká na podpis prezidenta, prosazuje něco jako rozpůlení dítěte.
Novela potvrzuje tragickou praxi této země, kdy se zákony připravují bez konzultace s praktiky, jako čerstvé paměti vyhláška o školním stravování. Její zavedení muselo být o rok odloženo právě kvůli totální neznalosti skutečného provozu.
Situace dětí po rozvodu rodičů je samozřejmě jiný kalibr, ale jmenovatel je tentýž. Radikální změny byly opět připraveny někým, kdo nemá ponětí o realitě, zejména o realitě vysoce konfliktních sporů o děti.
Vyjádřit se přitom měli psychologové, OSPODy, praktičtí advokáti. Je to důležité, jedná se o desetitisíce dětí. Ignorováni byli také opatrovničtí soudci, kteří dnes přitom nesou hlavní odpovědnost za rozhodování o poměrech dětí a kteří vznesli zásadní výhrady.
Novinka: Rovnocenná péče
Ponechme teď stranou nepochopitelnou novinku postoupit pohledávku na výživném třetí straně – tedy to, že novela otevírá dveře spekulativnímu byznysu na ohrožených dětech.
Soudkyně rozplakala dítě, když nutila sourozence, aby se více stýkali s matkou. Čelí kárnému řízení
Číst článek
Rozvodová novela ale hlavně zavádí vágní pojem „rovnocenná péče“, který právně neexistuje – opravdu nemá žádný konkrétní obsah, jeho definice nebyla stanovena – čímž pod rouškou abstraktní „rovnosti“ betonuje to nejhorší, co se děje dětem, jejichž rodiče se po rozvodu takzvaně nedohodnou, případně se jeden druhému vyloženě mstí.
Novela totiž posiluje rodičovské právo na – tu v úvodu zmíněnou – „polovinu dítěte“ i ve vysoce konfliktním sporu.
Už se dnes se bohužel děje, i když se tomu zdravý rozum zdráhá uvěřit, že ve střídavé péči končí i ty děti, pro které naprosto vhodná není – děti maličké, kojené, děti vysoce konfliktních partnerů, manipulantů, dokonce rodičů drogově závislých nebo násilníků.
Novela mechanicky tlačící rodičovskou „rovnost“, bez dalšího tuto škodlivou praxi legitimizuje, a co víc, vyrobí z ní nový standard. Oslabuje kritéria, která musí soud brát v potaz při rozhodování.
Dítě si prý zvykne...
Dokonce umožní, aby děti, když už musejí střídat dva domovy, střídaly dvě školy nebo dvě školky.
Duševní potíže řeší děti i na letních táborech, vedoucí by jim měli být oporou, podotýká expertka
Číst článek
Leitmotivem je, že si dítě zvykne. Za jakou cenu, novela neřeší. Ani, jakou psychickou daň zaplatí ten kvalitnější z rodičů, když bude muset odevzdávat „rozpůlené“ dítě někam, kde mu dobře nebude.
V době, která tak ráda mává praporem práv všemožných skupin, ačkoli se často nejedná o práva, ale o nárokovost, se „rovný přístup“ k rozvedeným rodičům nesmí stát záminkou k devastaci dětí.
Dítě má právo na stabilní prostředí, na bezpečí, a například na to být kojeno. Ale nadřadit nároky dospělých nad bazální dětská práva je strašně lehké. Dítě neuspořádá demonstraci, nebude psát petice ani nebude v příštích volbách volit opozičního kandidáta.
Autorka je publicistka
Šéf Fed bude trpět. Byl na Trumpovi příliš nezávislý
Tereza Zavadilová
Maláčová a Zaorálek vyrazili hájit ‚hodnoty‘, kterým by se před deseti lety smáli
Apolena Rychlíková
Drahé bydlení? Další skleněný strop rozdělující společnost
Julie Hrstková
Ukradené volby? Blábol, který šikovně vypěstovala opozice, se nebezpečně ujal
Martin Fendrych