Lidé ze štábu Občanské koalice byli v roce 2019 vystaveni neoprávněnému a nezákonnému sledování pomocí systému Pegasus a nemohli se proti tomu účinně bránit.
Polská strana Právo a spravedlnost zůstává součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů v Evropském parlamentu. Popřela tak spekulace o zapojení do nově oznámené frakce Babiše a Orbána.
Ve frakci ECR je i česká ODS, která se spolu se slovenskými, belgickými či švédskými kolegy proti vstupu Fideszu vymezuje. Naopak italská premiérka Giorgia Meloniová měla Orbánovi členství přislíbit.
Agentura AP píše, že Sikorski neuvedl, kterých velvyslanců se odvolání týká. Rozhodnutí schválil premiér Donald Tusk, jehož koalice loni v prosinci vystřídala u vlády národní konzervativce.
Před budovou polského Sejmu došlo k potyčce mezi poslanci Práva a spravedlnosti a parlamentní stráží. Poslanci PiSu se snažili dovnitř provést Mariusze Kamińskiého a Macieje Wąsika.
Umělé snižování cen paliv před volbami, obchody se Saúdskou Arábií a ovlivňování obsahu deníků. To všechno charakterizuje šestileté období, kdy polský petrochemický gigant Orlen vedl Daniel Obajtek.
"Evropská komise nezabývá individuálními záležitostmi, ale hodnotí systémové změny. Tak tomu bylo i v minulosti,“ vzkázala eurokomisařka Věra Jourová polskému prezidentovi.
Kaczyński svým vlivem a kumulovanou mocí dosud ovládal celou politickou scénu. „Všichni na pravici se ho báli, nikdy neměl žádného rivala,“ vysvětluje publicista Janyška.
Jako o možném nástupci Kaczyńského v čele strany se kromě prezidenta Andrzeje Dudy mluví o současném premiérovi Mateuszi Morawieckém nebo ministru obrany Mariuszi Blaszczakovi.
Myslí si to polský politolog Sławomir Domaradzki z Varšavské univerzity. Řada evropských metropolí přijala výsledky voleb pozitivně jako možný konec neustálých tahanic Polska s Bruselem.
Nyní nebude zejména pro ultrakonzervativní křídlo ODS jednoduché vstřebat, že Kaczyński vypadl ze hry o další vládu a nový kabinet bude dřív nebo později sestavovat trojice dosud opozičních sil.
Polská veřejnoprávní televize čelí roky kritice za to, že otevřeně straní vládě. Ukázalo se to i v předvolebních bojích. Faktický vítěz voleb, Tuskova Občanská koalice to chce ale změnit.
Ve volbách může dojít k urnám na 29 milionů Poláků v celkem 31 tisícíh volebních místech. A to třeba i mimo území Polska. V zahraničí letos plánuje hlasovat podle informací úřadů na 600 tisíc lidí.
Polská opozice bojuje s petrochemickým koncernem Orlem, myslí si, že manipuluje voliči před parlamentními volbami. Polský stát vlastní 27 procent akcií Orlenu.
Polsko se chce podle prezidenta Andrzeje Dudy ucházet o pořádání letních olympijských her 2036. Oficiálními kandidátskými zeměmi jsou zatím Mexiko, Indonésie a Turecko.
Ceny benzinu se teď v Polsku dokonce snižují, a to navzdory růstu cen paliv na světových trzích. Češi oproti tankování doma ušetří za litr v přepočtu přes 7,90 Kč.
Polský film v režii Agnieszky Hollandové o uprchlících z Běloruska budí v polské veřejnosti silné emoce. Podle některých politiků je protipolský, prezident prohlásil, že do kina na něj chodí prasata.
Cílem demonstrace je mobilizovat voliče proti konzervativní vládě, již opozice obviňuje z narušování principů demokracie. Organizátoři uvedli, že protest bude „největší za posledních 30 let“.
Jaroslaw Kaczyński, vlivný politik strany Právo a spravedlnost, podal rezignaci na post místopředsedy vlády. Chce se soustředit na přípravu parlamentních voleb.
Podle novely zákona nesmí mít nadpoloviční podíl v žádné polské rohlasové nebo televizní stanici vlastník mimo Evropský hospodářský prostor. Opozice se pokusila hlasování blokovat, ale neuspěla.
Největší demonstrace v Polsku koordinovala Celopolská stávka žen. V jejím čele je Marta Lempartová, bojovnice za demokracii i legální potraty. Server iROZHLAS.cz s ní přináší velký rozhovor.
Čísla z 1. kola hovoří ve prospěch znovuzvolení Dudy. Ten totiž se 43,5 procenty získal nejlepší výsledek kandidáta PiS za poslední čtyři prezidentské volby. Průzkumy ale předpovídají těsný souboj.