Polský Sejm odhlasoval reformu ústavního soudu. ‚Prezident ji nepodepíše,‘ jsou si jistí poslanci PiS
Sejm, dolní komora polského parlamentu, podle polských médií přijal dva zákony, které mají vést k reformě ústavního soudu. Ten dosud ovládají soudci dosazení za předchozích vlád nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Není ale jisté, zda se reforma uskuteční. Prezident Andrzej Duda totiž nyní přijaté zákony nepodepíše, jsou si podle listu Gazeta Wyborcza jistí poslanci PiS.
Vládní koalice nemá dost hlasů, aby případné prezidentovo veto přehlasovala. K prosazení reformy ústavního soudu je ale podle deníku odhodlaná se vrátit, až z voleb v příštím roce vzejde prezidentův nástupce.
Polský ústavní soud se postavil za Dudu. Normy schválené bez odsouzených poslanců prý neplatí
Číst článek
Sejm přijal nový zákon o ústavním soudu a zákon s předpisy zavádějícími změny. Tyto normy spolu s již dříve přijatým usnesením Sejmu a návrhem změn v ústavě tvoří balík, který v březnu předložil ministr spravedlnosti Adam Bodnar spolu s dalšími koaličními politiky s cílem zajistit změny ústavního soudu, uvedla televize TVN 24.
Po uskutečnění reformy by ztratily platnost dosavadní zákony týkající se ústavního soudu. Nálezy ústavního soudu z posledních let, vydané „za účasti neoprávněných osob“, by se staly neplatnými a neměly by žádné účinky, dodala stanice.
Nynější koalice pokládá za „neoprávněné“ soudce, které dosadila předchozí vládní strana na místo soudců, zvolených těsně před příchodem PiS k moci na podzim 2015. Jejich přísahu prezident Duda nepřijal, a tak se členy ústavního soudu nestali. Na jejich místa pak jmenoval soudce vybrané PiS. Nynější vláda přestala zveřejňovat nálezy vydané soudem, o jehož regulérnosti pochybuje.
Reforma počítá s tím, že dosavadní ústavní soudci by po vstupu nových předpisů v platnost mohli přejít na odpočinek. To by se ale nemělo týkat „neoprávněných osob“, zvaných také „dvojníci“.
Stav právního státu
Až dosud ústavní soudce volí Sejm většinou hlasů, čili v praxi je vybírá parlamentní většina. Nový zákon počítá s tím, že ústavní soudce by vybírala jak koalice, tak opozice, protože volba třípětinovou většinou by vyžadovala konsensus.
‚Politické rozhodnutí za odměnu.‘ Evropská komise končí řízení proti Polsku kvůli zásahům do soudů
Číst článek
Další zákon má zbavit moci dosavadní předsedkyni ústavního soudu Julii Przylembskou a odstranit z ústavního soudu „dvojníky“, napsala Gazeta Wyborcza.
„Pokládáme tyto zákony za zcela neústavní,“ prohlásil poslanec Krzysztof Szczucki z PiS. Koalice se pokouší o čistku na ústavním soudu, aby ho mohla ovládnout, tvrdil jeho kolega Zbigniew Bogucki. Koaliční poslanci tyto výtky odmítali s tím, že právě PiS zničila ústavní soud a přivlastnila si ho, a nynější vláda se jen snaží tyto vady napravit.
Zákony, které Sejm přijal v poměru 242 ku 202 hlasům, poputují nyní k senátorům.
Evropská komise v zveřejněném každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích uvedla, že situace v Polsku, ke které měla Komise výhrady v předchozích letech, se nyní zlepšila.
„Ve zprávě oceňujeme, že Polsko přišlo s akčním plánem na opravy věcí, které jsme kritizovali mnoho let. Oceňujeme, že nová polská reprezentace jasně deklarovala, že mají problém, který musí napravit,“ uvedla končící komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová.
Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová již na začátku května oznámila, že v Polsku neexistuje riziko závažného porušení zásad právního státu, a proto komise s Varšavou následně ukončila řízení podle článku sedm unijní smlouvy.