Katastrofální srážky s planetkami jsou v historii Země vzácné, ale ne vyloučené. Asi 18metrový meteorit v roce 2013 explodoval nad ruským městem Čeljabinsk a zranil přes 1200 lidí.
Průzkumná kosmická loď na oběžné dráze planetky zůstane přibližně dva roky, během kterých bude pořizovat snímky, mapovat povrch a shromažďovat data, ze kterých pak vědci přesně určí složení planetky.
„První analýza ukázala, že jde o vzorky s hojným obsahem vody v podobě hydratovaných jílových minerálů. Obsahují uhlík, který můžete vidět, jak organické, tak nerostné molekuly,“ popsal šéf NASA.
Na Zemi se v neděli v případě úspěšného manévru vrátí schránka s prachem a horninami nasbíranými v roce 2020 na planetce Bennu. Umožní vědcům zjistit, z jakých látek se planetka skládá.
Vědci budou asteroid po nárazu dále sledovat. „Další výsledky mise DART bychom se podle českých astronomů měli dovědět během příštího roku,“ říká objevitel Dimorphosu Petr Pravec.
„Dráhu oběhu se podařilo zkrátit o 32 minut, přitom i deset by byl ohromný úspěch. Jde o zlomový moment pro planetární obranu i celé lidstvo,“ řekl ředitel NASA Bill Nelson.
Krychlový aparát DART od listopadu loňského roku míří k binárnímu systému planetky Didymos. Cílem je měsíc Dimorphos, který obíhá kolem Didymosu velkého v průměru 780 metrů.
Vzorky, ve kterých se našly aminokyseliny, dopravila na Zemi sonda Hajabusa 2. Hajabusa 2 se vydala na cestu k planetce, která je vzdálená kolem 300 milionů kilometrů od Země v prosinci 2014.
Mezinárodní tým vědců v pondělí v časopise Nature Astronomy zveřejnil dvě studie ohledně materiálu, který japonská sonda Hajabusa vyzvedla na planetce Ryugu.
Přímým cílem mise je malý měsíc Dimorphos, který obíhá 780 metrů kolem velké planetky Didymos. Výsledek budou zkoumat odborníci pomocí teleskopů na Zemi.
Cílem je malý měsíc Dimorphos, který obíhá kolem asteroidu Didymos. Náraz rychlostí 6,6 kilometru za vteřinu by měl oblety tohoto menšího tělesa o průměru kolem 160 metrů pozměnit.
Kleopatra obíhá kolem Slunce v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Vědci její neobvyklý tvar, dvojici laloků spojených „tlustým krkem“, odhalili před dvěma dekádami.
Odhadovaná kinetická energie dopadu tohoto asteroidu na Zemi by byla 1200 megatun, což je zhruba 80 000krát více než energie jaderné bomby, která v roce 1945 zničila Hirošimu.
Američtí a evropští vědci z centra CNEOS dostali v rámci simulovaného cvičení šest měsíců na to, aby připravili záchranný plán, který by odvrátil srážku Země s masivní planetkou.
Dobrou zprávou ale podle vědců je, že se podařilo nabrat nejméně 400 gramů materiálu, což je mnohem více, než v co vědci doufali. Za dobrý výsledek by považovali aspoň 60 gramů.
„Nemůžu uvěřit, že jsme to doopravdy dokázali,“ řekl po přistání sondy jeden ze členů týmu NASA, profesor Dante Lauretta z Arizonské univerzity. „Sonda udělala všechno, co měla.“
Podstatou planetární obrany je snaha ovlivnit - urychlit, nebo zbrzdit rychlost planetky. Ta by tak do předpokládaného bodu srážky dorazila dříve nebo později než Země.
Jedná se o planetku na okraji sluneční soustavy, která nese téměř 12 let označení 2007 OR10. Je to největší zatím nepojmenované těleso ve sluneční soustavě. Odkaz na hlasování najdete v článku.
Z nově prozkoumaných snímků vyplývá, že předpokládané koule jsou značně zploštělé. Více než sněhuláka tak planetka podle vědců připomíná perníkového mužíčka.
Sonda OSIRIS-Rex americké vesmírné agentury NASA poslala první snímek planetky Bennu, která je cílem její mise. Sonda má z asteroidu odebrat vzorky a vrátit se s nimi po sedmileté výpravě na Zemi.
Bývalému hokejovému útočníkovi a poté i úspěšnému trenérovi Ivanu Hlinkovi se 14 let po tragické smrti dostalo další pocty, na jeho počest byla pojmenována planetka.
K Zemi by se dnes měla přiblížit planetka 2013 TX 68. Těleso dvojnásobně větší než to, které před třemi lety explodovalo nad ruským Čeljabinskem. Asteroid se tehdy při vstupu do atmosféry rozpadl - následná tlaková vlna poničila několik tisíc budov a na patnáct set lidí utrpělo zranění. Tentokrát ale astronomové ujišťují, že se nic dramatického nestane. Planetka by měla Zemi minout ve vzdálenosti kolem pěti milionů kilometrů. Vědci ale nevylučují, že by to mohlo být jen několik desítek tisíc kilometrů.
Mezi Marsem a Jupiterem obíhá nově kolem Slunce planetka pojmenovaná po mecenášce umění Medě Mládkové. Na počest zakladatelky Muzea Kampa jí dala jméno Mezinárodní astronomická unie. Oficiální osvědčení o pojmenování asteroidu dnes Medě Mládkové předá předseda Akademie věd Jiří Drahoš.