Americký expert Burkhard Militzer v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences předložil teorii, že pod atmosférou planet bohatou na vodík a helium je tekutá vrstva vody a vodíku.
Planety v srpnu uvidíme bez Merkuru a Venuše: Merkur čeká konjunkce se Sluncem, v jehož záři se ztrácí, a Venuše má nízkou deklinaci; prakticky splývá s obzorem.
Neptun bývá zobrazován jako temně modrý a Uran jako zelenomodrý. Nereálné zobrazení planet kdysi vzniklo kvůli použití barevných filtrů, které měly dát vyniknout některým detailům na jejich povrchu.
Vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě zveřejnili přehled zajímavých astronomických úkazů pro rok 2024. Jsou mezi nimi například polární záře, zvířetníkové světlo nebo nově objevená kometa.
V první polovině července budou nad obzorem dvě výrazné planety. Venuše zazáří jako večernice večer nad západním obzorem a Mars se objeví také na večerní obloze nad západem.
Superúplněk půjde pozorovat celou noc a nebude k tomu potřeba žádné vybavení. I přes to, že je k Zemi Měsíc v tuto dobu nejblíže, je jeho zdánlivé zvětšení pouze optickou iluzí.
Planety viditelné bez dalekohledů, meteorické roje a přechody dvou měsíců Jupiteru. V letních měsících toho bude na nočním a ranním nebi v Česku k vidění hodně.
Kromě pravidelných Kvadrantid bude v lednu možné pozorovat polostínové zatmění Měsíce. Venuše bude z počátku roku jako jasná Večernice a v létě pak zasvítí jako Jitřenka.
Mezi devítkou návrhů je například jméno pro hvězdu - Naděje - a pro planetku - Štěstí. Jsou tam ale i méně tradiční jména, hvězda by mohla dostat jméno Řáholec a planeta Rumcajs
I příští rok bude bohatý na astronomické jevy. V lednu se můžeme těšit na neobvyklou konstelaci planet nad východním obzorem. V létě proběhne zatmění měsíce a v prosinci okolo Země proletí kometa.
Daleko od Trumpa, Rychle a zběsile nebo Deník Toma Raddlea, takhle by se mohly jmenovat nové planety v souhvězdí Vodnáře. Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) vyzval koncem února lidi na Twitteru, aby pojmenovali sedm nově objevených planet obíhajících kolem hvězdy TRAPPIST-1. Vtipné návrhy souvisely s politikou, filmy a seriály nebo hudbou. Objevily se ale i vážněji míněné spojené třeba s katastrofou raketoplánu Challenger.
Ve věku 95 let zemřel astronaut John Glenn, který v roce 1962 jako první Američan obletěl zeměkouli. Oznámil to guvernér amerického státu Ohio John Kasich, za který byl Glenn v minulosti rovněž dlouholetým členem Senátu USA. Glenn byl posledním žijícím členem skupiny sedmi pilotů, vybraných k tomu, aby se stali prvními astronauty.
Belgičtí vědci objevili planety, na kterých by mohly být stopy života. Jsou to tři planety mimo sluneční soustavu, vzdálené 40 světelných let od Země. Své výsledky výzkumníci zveřejnili v britském časopise Nature.
Kolem supermasivní černé díry by mohly obíhat planety podobné Zemi. Výpočty olomouckých a opavských fyziků naznačují, že představy o existenci mimozemského života ze známého filmu Interstellar nemusí být daleko od pravdy. Výsledky jejich měření vzbudily velký rozruch i v zahraničí.
Před 25 lety byl do vesmíru vynesen Hubbleův vesmírný dalekohled. Největší dalekohled na oběžné dráze Země umožňuje pořizovat snímky vesmírných těles vzdálených i miliardy světelných let.
Noční obloha nabízí v těchto dnech jedinečnou podívanou na pět nejjasnějších planet sluneční soustavy, kromě nich ale pozorovatelé mohou spatřit také kometu a Měsíc. Astronomický úkaz bude k vidění do poloviny března a jeho opakování nastane až v roce 2036.
Mezi planetárními systémy, které už stačil objevit teleskop Kepler, našli astronomové jeden zcela výjimečný. Dvě exoplanety se v něm zřejmě dělí o jednu oběžnou dráhu.