„Rostlina využívá dva druhy výživy. Jeden je parazitický a druhým je vlastní fotosyntéza. Je to zelená rostlina, která čerpá oxid uhličitý a přeměňuje ho na organické látky, “ říká botanik.
Až desítky procent hnojiv nebo třeba granulí proti hrabošům můžou zemědělcům ušetřit drony a další moderní technologie. Dokážou totiž přesně určit, kam tyto věci aplikovat a kde je to naopak zbytečné.
Kvete sice žlutě, ale barví modře. Boryt barvířský na jaře zapleveluje některé chráněné lokality a škodí ostatním rostlinám. V Brně ho dobrovolníci vytrhali a studenti jím obarví látky.
Stroj lze použít dvěma způsoby. Buď postříká vše kromě dané kulturní plodiny a zahubí to, nebo naopak hnojivo nebo postřik zacílí právě jen na danou kulturní plodinu.
Péči českých zdravotníků loni vyhledalo skoro dvacet tisíc zahraničních pacientů, píše regionální Deník. Více se dozvíte v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Sekání trávy už omezují i velká města, jako je třeba Praha, Ostrava nebo Ústí nad Labem. Sdružení místních samospráv obcím doporučuje kvůli suchu snížit současnou frekvenci sečení na polovinu.
Na některých polích na Českobudějovicku lze v těchto dnech najít mezi zelím i hodně řepky, rdesna nebo tobolky. Nejde o žádný vědecký experiment, se zemědělci si takto zahrává příroda. Za nechtěný chaos na polích může teplá zima.
Hluboké brázdy od tankových pásů a zlámané keře – takový je pohled na bývalé vojenské cvičiště a současné chráněné území Pánov u Hodonína. Nejde ale o žádnou výtržnost, tankisté pomáhají s ničením invazivních rostlin. V písečném podloží se totiž daří například vzácnému druhu jitrocele, který ale skrz plevel nemá šanci vyrůst.
Nezvyklou posilu mají karvinští fotbalisté. Trenéra nebo maséra má každý klub, jejich mužstvu ale pomáhají i zahradníci. Stejně houževnatě, jako bojují hráči na hřišti, oni zápasí s plevelem, který zarůstá ochozy. Město však plánuje, že místa pro diváky opraví.