Nejen Polsko. K plíživému zpřísňování potratové politiky dochází i v jiných evropských zemích. Jak ale vyplývá z velkého evropského přehledu serveru iROZHLAS.cz, řada zemí se naopak liberalizuje.
Mise Air Policing, která poskytuje ochranu vzdušného prostoru státům Severoatlantické aliance (NATO) bez vlastního nadzvukového letectva, se česká armáda zúčastní posedmé.
NATO své východní křídlo posílilo po ruské anexi Krymu v roce 2014. Podle informací agentury DPA už byly do budoucích kasáren v Litvě investovány miliony eur.
Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou stejně jako Česko už sedmnáct let členy Evropské unie. Dnes patří k menším členům, ale podle novináře Harriho Tiida rozhodně nejsou na chvostu evropské sedmadvacítky.
Litevský premiér Saulius Skvernelis označil nově vzniklý prostor volného pohybu za „pobaltskou cestovní bublinu“, ta podle něj umožní oživení ekonomik všech tří zemí postižených pandemií covidu-19.
Voják v Lotyšsku je izolován v pronajatém domě, a nikoli v kasárnách na vojenské základně Adaži. Osoby, s nimiž voják přišel do styku, mezi nimi další vojáci NATO, jsou v karanténě.
Piloti střeží vzdušný prostor nad Pobaltím už od začátku září spolu s belgickým a dánským letectvem, společně se také účastní výcvikových misí a tréninků.
Využití elektronických zbraní, rozpoznání hrozeb v kybernetickém prostoru nebo eliminace nástražných výbušných zařízení. To vše je náplní výcviku v elektronickém boji, kterého se čeští vojáci účastní.
Češi působící v Pobaltí v rámci ostré hotovosti aliančního systému protivzdušné obrany vždy museli identifikovat nekomunikující stroje. Pokaždé to byly vojenské letouny vzdušných sil Ruské federace.
Češi budou spolupracovat s dánskými a belgickými piloty, kteří mají základnu v Litvě. Ti, na rozdíl od českých pilotů, kteří létají se švédskými gripeny, mají letouny americké výroby F-16.
Čeští piloti startují k letům z estonské základny Ämari. Vyslané letouny jsou vybaveny standardní výzbrojí, jakou používají také při střežení českého vzdušného prostoru.
Podle aktuální výroční zprávy estonské kontrarozvědky KaPo, která byla zveřejněna v pátek, bylo od roku 2006 v zemi odsouzeno za velezradu šest lidí a dalších 12 za špionáž ve prospěch Ruska.
Rakety S-400 patří k nejmodernějším zbraním ruských ozbrojených sil, ve výzbroji jsou od roku 2007. Systém je ruskou protiváhou amerických protiraketových systémů THAAD.
Papež František v sobotu dopoledne přicestoval do Litvy, kde zahájil čtyřdenní návštěvu pobaltských republik. V Litvě stráví dva dni, po jednom pak v Lotyšsku a v Estonsku.
Lotyšsko se potýká s vůbec nejrychlejším úbytkem obyvatel v Evropě. Lotyši odjíždějí za prací a nechávají za sebou tisíce prázdných domů. Obsazují je aktivisté, kteří našli legální způsob, jak na to.
Sněmovna bude o posílení zahraničních misí jednat v pátek, podle premiéra Andreje Babiše ale na programu nebude debata o rozšíření kontingentu v Pobaltí, proti kterému má KSČM výhrady.
První vojáci do Pobaltí v rámci posílené přítomnosti NATO na východním křídle aliance vyjedou v polovině června. Vojáci budou působit v Litvě a v Lotyšsku.
USA poskytnou na obranu pobaltských zemí v přepočtu 3,5 miliardy korun. Po schůzce představitelů Spojených států, Estonska, Lotyšska a Litvy o tom informoval Bílý dům.
Rusko ve čtvrtek na jednání Rady NATO v Bruselu seznámilo velvyslance zemí Aliance s počty svých a běloruských vojáků, kteří se mají v září zúčastnit rozsáhlého cvičení Zapad 2017.
Vymáhat pokuty za dopravní přestupky od cizinců může být o něco složitější než doposud. Někteří zahraniční řidiči se jim totiž začali prokazovat novým typem občanského průkazu.
Litva se připravuje na možný ruský útok všemi způsoby. Hostí například pravidelná cvičení NATO. Teď ministerstvo obrany vydalo příručku, která má občanům pobaltské republiky pomoct s přípravou na možnou ruskou invazi. Jsou v ní fotografie typické ruské výzbroje a hlavně rady pro občany, kteří by se v případě okupace rozhodli k aktivnímu odporu.
Závazky vyplývající z členství v NATO Spojené státy dodrží, ujistil spojence americký ministr zahraničí John Kerry. Prohlášením reagoval na slova Donalda Trumpa. Republikánský prezidentský kandidát v rozhovoru pro deník New York Times řekl, že pomoc pobaltským zemím bude záviset na tom, jak plní své spojenecké závazky. Trumpovy výroky kritizují i někteří jeho straničtí kolegové.