Odstoupení od Istanbulské úmluvy se nakonec v Lotyšsku nekoná, rozhodnutí vláda přenechá té další. Návrh každopádně stihl vyvolat značnou nevoli mezi obyvateli, což vyústilo v protesty.
„Neměli bychom propadat panice, ale měli bychom věřit tomu, co a proč Litva, NATO a EU dělají,“ říká Tomas Godliauskas. Země například výrazně navyšuje podíl HDP na obranu i investice do armády.
Město Suwałki se nachází poblíž polsko-litevské hranice, ve zranitelném místě NATO. „Že by se zde mohlo dít něco podobného jako na Ukrajině, si neumím připustit,“ říká jedna z místních.
„Dnes jsme se rozhodli přijmout nejpřísnější opatření, jiná cesta neexistuje,“ uvedla na tiskové konferenci Inga Ruginienéová, která incidenty označila za hybridní útoky.
Původně mělo jít o ochranu území od Pobaltí po Černé moře. Šéfka Evropské komise však nejspíše vyslyšela některé výtky a unijní exekutiva navrhla rozšíření „protidronové zdi“ na území celé Evropy.
Svou představu o různorodých faktorech, které spustily válku na Ukrajině, Merkelová rozvinula v interview, které poskytla maďarskému online portálu Partizán.
V lednu NATO v Baltském moři zahájilo misi Baltská stráž mající chránit kritickou infrastrukturu. Po incidentech s drony zde pak chce mimo jiné nasadit nejméně jednu další protiletadlovou fregatu.
Kanadští vojáci jsou podle generálky Jennie Carignan nachystaní bránit Pobaltí. Na východně NATO jich slouží asi dva tisíce. V rozhovoru pro Radiožurnál mluví též o náboru žen či o Arktidě.
Ruské dezinformace se pokusí rozdělit před volbami Čechy, mířit mohou například na muniční iniciativu pro Ukrajinu, myslí si Pekka Kallioniemi, který kremelské narativy studuje.
Česká republika by tak navázala na pobaltské státy, Finsko či Polsko, které již takový proces zahájily. Lidskoprávní organizace je od kroku zrazují, země ale argumentují obavami z ruské hrozby.
Novela imigračního zákona postihla celkem 25 300 ruských občanů. Většina z nich, asi 16 tisíc, obdržela povolení k trvalému pobytu v Evropské unii a asi tisícovka dočasné povolení.
Lotyše uklidňuje, co stát a NATO dělají pro obranu, důležité jsou ale i vazby mezi lidmi, zranitelné skupiny se musejí cítit dobře, řekla pro iROZHLAS.cz ministryně zahraničí Lotyšska Baiba Braže.
Poloha koridoru budí obavy, protože je vklíněn mezi ruský Kaliningrad a Bělorusko, čímž může platit za „ideální“ výchozí bod pro případný ruský útok. Pobaltí by to odřízlo od pozemního zásobování.
Pobaltí dlouho zvyšuje výdaje na obranu a varuje před ruským útokem. Ten nyní podle odborníků bezprostředně nehrozí, v budoucnu jej ale nelze vyloučit. I proto země intenzivně podporují Ukrajinu.
„Obává-li se momentálně Rusko konfliktu, je to určitě ten s NATO. Pokud by se do něj v rámci Aliance zapojily i Spojené státy, Rusko by jednoznačně bylo slabším protivníkem,“ nastiňuje Jan Ludvík.
Litva v reakci na ruskou agresi obnovila v roce 2015 povinnou vojenskou službu. Letos k ní nastoupilo přibližně 4000 branců, na více nemá stát kapacitu.
„Až dojde k odpojení od Ruska, bude oblast Pobaltí odpojena ode všech včetně naší soustavy. Ten den bude provozována bez připojení,“ popsal odborník na elektrické sítě a rozvoj soustav Jiří Ptáček.
Bezpečnost podmořské infrastruktury se dostala do popředí po sérii výbuchů na plynovodu Nord Stream. Z vyjádření estonského ministra vyplývá, že NATO se bude v ochraně produktovodů angažovat.
Podle médií je loď považována za součást ruské „stínové flotily“, což jsou plavidla, která Rusko využívá jen neoficiálně, aby obešlo sankce a mohlo vyvážet například svou ropu.
Za výbušnými balíky z Litvy stojí Rusko, uvedl v úterý poradce litevského prezidenta.
Zpravodajské služby již dříve poukázaly na sérii sabotáží, které měly destabilizovat spojence Ukrajiny.
Sociální demokraté mají v plánu vytvořit vládní koalici se dvěma dalšími stranami. Po sečtení 64 procent hlasů sociální demokraté v nedělním druhém kole získali 33 mandátů.
Profil odhalili novináři, kteří se vydávali za Estonce. Ukázali komunikaci představitelům pěti tajných služeb a čtyři z nich potvrdili, že se tak Rusko snaží rekrutovat lidi na záškodnické akce.
„Byl to takový stát ve státě, platila tu vlastní pravidla. Věznici nakonec uzavřeli kvůli stáří a stavu budov. Nesplňovala žádné standardy, a už vůbec ne ty bezpečnostní,“ popisuje Mariane.