Lotyše uklidňuje, co stát a NATO dělají pro obranu, důležité jsou ale i vazby mezi lidmi, zranitelné skupiny se musejí cítit dobře, řekla pro iROZHLAS.cz ministryně zahraničí Lotyšska Baiba Braže.
Poloha koridoru budí obavy, protože je vklíněn mezi ruský Kaliningrad a Bělorusko, čímž může platit za „ideální“ výchozí bod pro případný ruský útok. Pobaltí by to odřízlo od pozemního zásobování.
Pobaltí dlouho zvyšuje výdaje na obranu a varuje před ruským útokem. Ten nyní podle odborníků bezprostředně nehrozí, v budoucnu jej ale nelze vyloučit. I proto země intenzivně podporují Ukrajinu.
„Obává-li se momentálně Rusko konfliktu, je to určitě ten s NATO. Pokud by se do něj v rámci Aliance zapojily i Spojené státy, Rusko by jednoznačně bylo slabším protivníkem,“ nastiňuje Jan Ludvík.
Litva v reakci na ruskou agresi obnovila v roce 2015 povinnou vojenskou službu. Letos k ní nastoupilo přibližně 4000 branců, na více nemá stát kapacitu.
„Až dojde k odpojení od Ruska, bude oblast Pobaltí odpojena ode všech včetně naší soustavy. Ten den bude provozována bez připojení,“ popsal odborník na elektrické sítě a rozvoj soustav Jiří Ptáček.
Bezpečnost podmořské infrastruktury se dostala do popředí po sérii výbuchů na plynovodu Nord Stream. Z vyjádření estonského ministra vyplývá, že NATO se bude v ochraně produktovodů angažovat.
Podle médií je loď považována za součást ruské „stínové flotily“, což jsou plavidla, která Rusko využívá jen neoficiálně, aby obešlo sankce a mohlo vyvážet například svou ropu.
Za výbušnými balíky z Litvy stojí Rusko, uvedl v úterý poradce litevského prezidenta.
Zpravodajské služby již dříve poukázaly na sérii sabotáží, které měly destabilizovat spojence Ukrajiny.
Sociální demokraté mají v plánu vytvořit vládní koalici se dvěma dalšími stranami. Po sečtení 64 procent hlasů sociální demokraté v nedělním druhém kole získali 33 mandátů.
Profil odhalili novináři, kteří se vydávali za Estonce. Ukázali komunikaci představitelům pěti tajných služeb a čtyři z nich potvrdili, že se tak Rusko snaží rekrutovat lidi na záškodnické akce.
„Byl to takový stát ve státě, platila tu vlastní pravidla. Věznici nakonec uzavřeli kvůli stáří a stavu budov. Nesplňovala žádné standardy, a už vůbec ne ty bezpečnostní,“ popisuje Mariane.
Výrok bude podle experta rezonovat v proruských pátých kolonách v některých zemích. Budou poukazovat na to, že Rusko je vlastně mírumilovný stát, míní Lukáš Dyčka.
Pro Čechy je to v litevské Rukle už patnáctá rotace. Dělostřelci z Jinců tu na přelomu minulého a letošního roku vystřídali chemiky z Liberce. Přesto je současné nasazení v něčem unikátní.
„Nemáme iluze a nejsme naivní,“ shodují se velvyslanci z Litvy, Lotyšska a Estonska. Pro web iROZHLAS.cz zdůrazňují, v čem spatřují nebezpečí, které představuje mašinerie Kremlu.
Ruskou agresi vnímají Litevci velmi silně. „Naše mentalita a politické DNA jsou tvořeny tak, abychom odolali,“ popisuje šéf diplomacie Gabrielius Landsbergis v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
„Půjde o protivzdušnou obranu nejenom východní hranice, ale také poměrně zranitelného pobřeží Lotyšska a baltských států, půjde o výzbroj,“ přibližuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Jana Hynková.
Zeman uvedl, že v případě napadení Polska, pobaltských zemí, ale i jakékoli jiné země NATO, by Česko nejen kvůli spojenectví pomohlo. Je podle něj zřejmé, že agresorem by v takovém případě bylo Rusko.
Babiš podotkl, že totéž napsal i polskému premiérovi Mateuszi Morawieckému a požádal prezidenta Zemana, aby to samé sdělil svému polskému protějšku Andrzeji Dudovi při úterním setkání v Náchodě.
„A co spojenecké povinnosti vyplývající z členství v NATO?“ pozastavuje se portál niezaležna.pl. Litevská televize LRT připomíná, že český prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil.
3:20
Narva||Ivana Milenkovičová|Zprávy ze světa|Od zpravodaje z místa
Desítky let připomínaly nedobrovolné připojení k Východnímu bloku. S ruskou invazí na Ukrajinu teď mnohé sovětské pomníky v Polsku nebo Pobaltí mizí z ulic a parků.