Celá modernizace na polsko-běloruské hranici vyjde na skoro 680 milionů korun a dokončená má být do konce tohoto roku. Přibude další linie žiletkového drátu i posílení elektronické závory.
Tlak na polsko-běloruskou hranici v posledních týdnech vzrostl, řekl ve čtvrtek polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle tiskové agentury PAP.
Bulharští pohraničníci údajně tlačí na příslušníky Frontexu, aby nevypovídali o jejich nepřípustném chování k migrantům, jehož jsou na podpůrných misích v tamním pohraničí opakovaně svědky.
Devětadvacetiletého Waltera Wawra zastřelili v roce 1956 českoslovenští pohraničníci, když společně s Karlem Benediktem v oblasti nepřehledného soutoku Dyje a Kyjovky překročili hranici.
Redakce iROZHLAS.cz prostudovala usnesení policie, kterým téměř devadesátiletého muže obvinila, a také jeho složku uloženou v Archivu bezpečnostních složek v Brně.
„Hasil byl jeden z nejlepších agentů, protože přinášel opravdu cenné informace o uranu, a dokonce i informaci o tom, že byl zatčen Rudolf Slánský,“ říká David Žák.
„Udělali nám v Polsku neskutečnou reklamu,“ komentuje režisérka štvavou kampaň proti své osobě, kterou ještě před premiérou filmu spustila polská vláda. „Najednou o něm věděli všichni.“
Smrtí komunistického exministra vnitra Vratislava Vajnara definitivně skončila možnost vyřknout rozsudek nad představiteli bývalého režimu za zločiny na československých hranicích.
Dlouhých 33 let po pádu železné opony se před český soud dostane první vysoký komunistický funkcionář, který je podle obžaloby odpovědný za brutální zásahy na československé hranici.
47:23
Praha||Adam Drda, Rostislav Šíma|Historie|Příběhy 20. století
Paní Jarmila násilné bachaře nikdy nezažalovala a nezná jejich jména. Nejdřív se bála, později chtěla zapomenout a událost vytěsnit. Další díl pořadu Příběhy 20. století.
František Kincl zastával funkci federálního ministra vnitra zastával do prosince 1989. Kincl ve čtvrtek oslaví 82. narozeniny. Posudek jeho duševního stavu vypracovala Psychiatrická nemocnice Bohnice.
Událost se odehrála v červenci 1989. Thomasi Bartschovi tehdy bylo 23 let, byl občanem NDR a chtěl se dostat za železnou oponu. Příslušníci pohraniční stráže mu prostřelili koleno.
„Pokud by se v trestním stíhání obviněného Štrougala za těchto podmínek pokračovalo, v podstatě by v něm figuroval jen jako objekt,“ zdůvodňuje žalobce v usnesení, které má iROZHLAS.cz k dispozici.
Polsko hodlá investovat miliony zlotých do zabezpečení své hranice s Kaliningradskou oblastí. Projekt pracuje se seismickými senzory, kamerami s nočním viděním či pohybovými čidly.
„Propaganda udržovala pocit ohrožení země ze Západu. Západní Německo a Rakousko byly líčeny jako státy, odkud hrozilo nebezpečí,“ píše historik Martin Pulec.
Redakce iROZHLAS.cz připomíná příběhy tří mužů, kteří za svůj pokus o přechod hranice ve dvou případech zaplatili životem, v jednom trvalou invaliditou.
V cestě mu zabránili pohraničníci, podle kterých neměl potřebná povolení. Poprvé se exprezident hranici pokusil neúspěšně překročit v pátek pozdě večer.
Na Hadí ostrov zaútočili v první den invaze ruští vojáci, kteří z křižníku Moskva Ukrajince vyzývali, aby složili zbraně. Pohraničník na výzvu odpověděl: „Ruská válečná lodi, jdi do pr*ele.“
Kincl během svého působení v roli ministra vnitra údajně nevydal žádná konkrétní opatření, která by pohraničníkům zakazovala používání střelných zbraní proti lidem, kteří překračovali hranice.
„K našemu úžasu bylo přijetí humanitární pomoci zcela odmítnuto. Jsou to lidé, kteří jsou na území Běloruska, takže za ně plně odpovídá Bělorusko,“ řekl podle agentury PAP premiér Mateusz Morawiecki.
Někteří z uprchlíků trpí chronickými nemocemi a potřebují okamžitou pomoc. To nejnutnější jim přivezla lékařka Paulina Bovnik, ale pohraničníci ji k migrantům nepustili.
Podle litevských pohraničníků 12 členů běloruských bezpečnostních složek v zásahové výstroji v úterý překročilo hranici. Učinili tak, když do Litvy „tlačili“ skupinu 35 iráckých migrantů.
Socha pohraničníka se psem v nadživotní velikosti bývala v Chebu symbolem totality. Město ji od dob sametové revoluce několikrát zapůjčilo a přestěhovalo. Nyní o ni má zájem brněnské technické muzeum.
V květnu skončilo stíhání Vratislava Vajnara a Lubomíra Štrougala. Pokračování by bylo podle žalobce kvůli jejich zdraví „velmi problematické, ne-li iluzorní“. Celé rozhodnutí najdete v článku.