Žiletkový drát i závora na řece za 680 milionů korun. Polsko vyztužuje bariéru na hranici s Běloruskem
Do polské půdy u kaliningradské exklávy se zabořily lžíce bagrů. Začala tím výstavba polského pohraničního opevnění, které se má táhnout i po celé délce hranice s Běloruskem. Poláci opevnění nazývají „Štít východ“ a má je stát okolo 60 miliard korun. Současně také posilují a modernizují bariéru proti nelegální migraci. Za letošek polští pohraničníci zaznamenali rekordní počet pokusů o nelegální přechod.
Stojím pod lesem, na dohled, ale pořád několik stovek metrů daleko od 5,5 metru vysokého a 186 kilometrů dlouhého plotu, ten tvoří hraniční bariéru mezi Polskem a Běloruskem. Pod stromy tu stojí zelené terénní vozidlo pohraniční stráže, kterému se ze střechy vysunula pozorovací hlavice. Uvnitř zatemněného vozu sedí dva členové pohraniční stráže.
Polsko chce pozastavit právo na azyl kvůli migraci z Běloruska, Tusk požádá o souhlas Evropskou unii
Číst článek
Každý u svého monitoru. Co na nich vidí, už popisuje člen Kużnického stanoviště pohraniční stráže Łeszek: „Můj monitor je rozdělený na tři části. V hlavní části teď akorát sledujeme záběr z termovize, který reaguje na teplo. Na straně obrazovky máme ještě záběr denní kamery a pod ním vidíme mapu oblasti, kterou sledujeme, a informace o pozici.“
Dnes je v právě sledované oblasti klid. Ne vždy tomu tak je. „Většinou vyjíždíme na znamení – do oblastí, ve kterých se něco děje nebo hrozí, že se dít bude,“ vysvětluje pohraničník s tím, že sledování z jednoho místa pak může trvat od jedné do deseti hodin – v závislosti na vývoji situace.
„Pokud vidíme lidi, kteří jsou na běloruské straně hranice, ještě hranici nepřekročili, to situaci sledujeme. Informujeme o tom ale další jednotky, které jsou v terénu. Jestli už ale ti lidé zkouší překonat hranici nebo už jsou na polské straně, to už sami reagujeme nebo tam navádíme jiné hlídky, které se na místo můžou dostat rychleji.“
Modernizace začala už dříve
Vozy mobilní sledovací jednoty využívá Pohraniční stráž od roku 2018. Do té doby pohraničníci prováděli hlídky jen s ručními kamerami, které ale měly omezený dosah viditelnosti. Do budoucna by ve výbavě aut mohly být také drony napojené na monitorovací systém uvnitř.
S násilím je to na obou stranách stále horší, popisuje polsko-běloruskou hranici humanitární pracovnice
Číst článek
Modernizace pohraniční stráže tedy začala ještě před začátkem migrační krize v roce 2021. Využívání uprchlíků v hybridní válce ze strany režimů Běloruska a Ruska proti Evropské unii a jejím východním členům ale transformaci urychlilo.
Polsko během letoška zvýšilo počet členů ozbrojených složek na hranici s Běloruskem. Hlavním akcelerátorem bylo úmrtí jednadvacetiletého vojáka Mateusze Sitka, kterého nožem zabil jeden z mužů pokoušejících se překročit hranici. V současnosti jenom v úseku Podleského vojvodství slouží na polsko-běloruské hranici dva tisíce polských pohraničníků s podporou tří tisíc vojáků a několika set policistů.
Od června funguje na několika úsecích pohraničí takzvané nárazníkové pásmo, tedy oblast se zákazem vstupu, zasahující dvě stě metrů do polského vnitrozemí. Pásma mají bránit kontaktu s převaděči. Polská vláda také uvažuje o dočasném pozastavení práva na azyl – ovšem s výjimkami pro zranitelné osoby, jak je tomu například ve Finsku.
Současné snížení počtu pokusů o překročení hranice ale vidí Michał Bura z tiskového oddělení Podleské pohraniční stráže hlavně v současném zpevňování hranice. „Může za to mnoho činitelů, ale posilování bariéry je hlavní.“ Ukazuje přitom na úsek plotu nedaleko stále ještě otevřeného železničního hraničního přejezdu, kam jsme se přesunuli.
Tlak na polsko-běloruskou hranici vzrostl, řekl polský ministr obrany. Přibylo pokusů o ilegální přechody
Číst článek
Tudy mimo jiné míří do Evropské unie čínské zboží. Železniční cesta přes Bělorusko a Polsko je pro čínské firmy pořád nejrychlejší a nejbezpečnější exportní cestou (vzhledem k válce na Ukrajině a útokům Húsíů na lodě v Rudém moři).
Pokusy o překročení hranic často končí zraněním
„Tady jsou už plotovky opatřené dalším zpevňujícím rýglem. Ten brání násilnému rozevírání plotovek a vytváření otvorů k průlezu,“ říká Bura. Tímto způsobem v uplynulých měsících lidé nejčastěji zkoušeli nelegálně překročit hranici. Spojnice mezi plotovkami jsou navíc nahoře opatřené ostrou hranou.
Kromě rýglů získá další linii žiletkového drátu. Posílení se dočká i elektronická závora na vodních plochách, jako je řeka Bug.
Mnoho lidí, kteří se pokouší hranici překročit nelegální cestou, se tak vrací k původnímu způsobu překonávání plotu, tedy přes jeho vršek, který sahá do výšky přes pět metrů a je opatřený žiletkovým drátem. Takové pokusy ale nezřídka končí hlubokými řeznými ranami a vážnými zlomeninami způsobenými pády.
„Od začátku migrační krize na hranici vydala hraniční stráž okolo pěti milionů zlotých (asi 29 milionů korun) na zdravotní pomoc uprchlíkům. Od doby, kdy znovu lidé zkouší přejít vrchem, přibývá zlomenin. Naší povinností je poskytnout jim lékařskou pomoc,“ říká její zástupce. Přesto polská pohraniční stráž čelí kritice a mnoha obviněním ze stran lidskoprávních aktivistů ze špatného zacházení s uprchlíky.
Polská hraniční stráž bude moci použít zbraň. Nový zákon reaguje na migranty u hranic s Běloruskem
Číst článek
Letos do začátku listopadu čelila polská hranice 28 tisícím pokusů o nelegální překročení, vyplývá z údajů polské Pohraniční stráže. To je o dva tisíce pokusů více než v předešlém roce. V tomto roce se také změnila struktura lidí pokoušejících se dostat na území Evropské unie. Dříve převažovaly rodiny s dětmi, dnes jsou to hlavně mladí muži. Jejich skupiny běloruští pohraničníci cvičí a vybavují předměty, které se dají použít proti polským hlídkám.
Celá modernizace fyzické bariéry na polsko-běloruské hranici vyjde na skoro 680 milionů korun a dokončená má být do konce tohoto roku.
