Odložené operace, vynechaná vyšetření, dopady na duševní zdraví nebo long covid. Pět let po prvním českém pacientovi s diagnózou covid-19 jsme zkontrolovali, které z obav se potvrdily a které ne.
Podle polského statistického úřadu se loni v Polsku narodilo 252 tisíc dětí, což je ještě o dvacet tisíc dětí méně než v roce 2023. To už byl sám o sobě rok, který byl považovaný za kritický.
Výraznějšímu nárůstu porodnosti podle demografů brání řada faktorů, například vysoké náklady na péči o děti a živobytí ve městech, slabá ekonomická dynamika i nejistota na trhu práce.
Práce, doprava, dostupnost bydlení, škol nebo lékaře. To vše ovlivňuje rozhodnutí lidí, kde se rozhodnou žít a zda vůbec založí rodinu. Jak to změnit? Otázka pro demografa Tomáše Kučeru.
V Česku ubývá mladých, kteří plánují v příštích třech letech děti. „Je to otázka bezpečnostní situace,“ říká poslankyně Jílková. „Některé důvody jsou iracionální,“ komentuje poslanec Juchelka.
Šéfka horní komory ruského parlamentu Matvijenková prohlásila, že v Rusku by měla být zákonem zakázána dobrovolná bezdětnost. Rusko je podle ní baštou tradičních hodnot, píše komentátor Mitrofanov.
„Osobně se domnívám, že generace mileniálů, tedy dětí, narozených na přelomu tisíciletí, zažily výrazný společenský skok. Nemůžeme od nich očekávat, že budou rodit děti,“ myslí si Kučera.
Ministerstvo práce a sociálních věcí pro blízkou budoucnost předpovídá úbytek dětí ve školkách. Proč podporovat sousedské hlídání, pokud se nezaplní ani školky?
Podle nedávného výzkumu Současná česká rodina deklaruje jen pět procent Češek v plodném věku, že žádné děti nechce. V tomto smyslu je pozoruhodný skokový propad porodnosti, který trvá od ledna 2022.
Neochota Ukrajiny snížit odvodový věk ještě více odráží přetrvávající vliv historie. Příčiny současného demografického problému sahají více než sto let do minulosti.
Skandál se dostal na světlo, když dánská stanice DR informovala o záznamech, z nichž vyplývá, že v letech 1966 až 1970 byla zavedena nitroděložní tělíska 4500 žen i dívek, a to bez jejich vědomí.
Tchaj-wan má jednu z nejnižších porodností na světě. Mnoho lidí to zdůvodňuje vysokými životními náklady, špatnou dostupností péče o děti i revoltě proti tradičním genderovým očekáváním.
Národní institut pro výzkum obyvatelstva a sociálního zabezpečení ve své zprávě odhaduje, že 33,4 procenta žen narozených v roce 2005 zůstane bezdětných.
V Česku se zčistajasna rodí málo dětí. Přitom ještě nedávno jsme byli v porodnosti evropská špička. Takže - co může za dramatický propad? A jak jsou na tom jinde ve světě?
Demografické změny jsou nebezpečné svou plíživostí. Většina zemí světa se musí naučit, jak se vypořádat se stárnutím svých obyvatel. Řešením může být migrace.
Polské úřady vyplácí rodinám od května 2016 podpůrný program 500+. Původně byl příspěvek určen na každé druhé a další dítě. V roce 2019 ji vláda rozšířila i na první děti.
Od prvních let tisíciletí do ekonomické krize plodnost rostla. V roce 2011 dosahovala hodnoty 1,43. V letech 2018 až 2020 se zastavila na 1,71 dítěte na ženu, loni se zvýšila na 1,83 dítěte na matku.
Mladé páry kvůli přísné potratové politice oddalují založení rodiny ze strachu, že by v případě špatného vývoje plodu nemohly rozhodnout o umělém přerušení těhotenství.
Nejvíce úmrtí podle nich bylo loni v březnu a lednu a s ohledem na věkové kategorie nejvíce lidí zemřelo ve skupině 75 až 79 let. Opět klesla naděje na dožití.
Nejedná se o první případ snahy Íránu podpořit zvýšení porodnosti. Stát v minulosti prakticky znemožnil íránským ženám si obstarat antikoncepci, která dříve byla zdarma.
Čínská komunistická strana nově povolila rodinám mít tři děti místo dvou. Je to kvůli tomu, že Čína stárne, a to se může nepříznivě projevit na její ekonomice.
Praha||Lenka Kabrhelová, Matěj Válek, Martin Melichar|Společnost|Vinohradská 12
Vláda v Pekingu ohlásila, že povoluje manželským párům mít až tři děti. Co to vypovídá o situaci v zemi, kde ještě před pár lety mohly mít rodiny jen jedno dítě? Proč komunistický režim mění politiku?
