„Na příkladu Slovenska vidíme, kam až může dojít, když necháme politickou rétoriku a ostré lokty politiků zajít příliš daleko,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... Jelínek.
Slovenský premiér Fico by mohl v předčasných volbách získat pro něj výhodnější koaliční partnery. Podle průzkumů by ale aktuálně zvítězila opoziční strana Progresivní Slovensko.
V Německu se minulou středu kvůli sporům o další směřování rozpadla koaliční vláda SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP), která zemi vedla od prosince 2021.
Opoziční unie CDU/CSU viní Scholze, že šéfku volební komise zneužil k prosazení svého harmonogramu. Kancléř chce totiž čekat a cestu k volbám otevřít až po Novém roce. Hlasování by uspořádal v březnu.
Německý kancléř chce o vyslovení důvěry požádat Spolkový sněm až v lednu. Předpokládá se, že ji nedostane, což otevře cestu k předčasným volbám, zřejmě na konci března.
„Od samotného vzniku koalice bylo jasné, že tři koaliční partneři jsou velice odlišní. Důvěra mezi nimi se v posledních týdnech rozpadá,“ říká Zuzana Lizcová.
Předběžné výsledky napovídají, že hlasování v sedmých parlamentních volbách za posledních 3,5 roku opět přineslo roztříštěný parlament. Poslanecká křesla zřejmě získá devět stran či volebních koalic.
Konzervativní Barnier je pro levici, která už avizuje, že při prvním parlamentním zasedání předloží návrh na svržení vlády, trnem v oku. Nový premiér bude závislý na podpoře lepenovců.
Favoritem parlamentních voleb zůstává krajně pravicové Národní sdružení trojnásobné prezidentské kandidátky Marine Le Penové. Jejich šance na zisk většiny v parlamentu ale klesly.
Francouzská krajní pravice čelí před volbami kritice. Francouzi s dvojí národností vnímají krok jako stigmatizaci. „Je to rozdělování na lepší a horší Francouze,“ tvrdí česko-francouzská občanka.
Princátko krajní pravice či oddaný poskok Marine Le Penové. Nejen tak se před předčasnými volbami ve Francii mluví o Jordanovi Bardellovi, mladém šéfovi Národního sdružení.
Ve Francii zbývá do předčasných parlamentních voleb pět dní. Mezi favority patří nacionalistické Národní sdružení trojnásobné prezidentské kandidátky Marine Le Penové, které bodovalo v eurovolbách.
Jako jeden z důvodů pro rozhodnutí rozpustit parlament se podle expertů nabízí i Macronovo skálopevné přesvědčení, že Francouzi si extrémně pravicového premiéra už jen z principu nezvolí.
Francouzský prezident předčasné volby vyhlásil v reakci na vítězství Marine Le Penové a její strany Národní sdružení ve volbách do Evropského parlamentu.
Podle francouzských médií se v sídle strany odehrál dramatický spor mezi členy a Érikem Ciottim. Předseda se v sídle zamkl a nechtěl tam pustit spolustraníky, načež označil své vyloučení za neplatné.
„(Francouzský prezident Emannuel) Macron si uvědomuje, že stále ještě může být aktérem, ale musí využít doslova všech svých pravomocí,“ uvádí senátor Pavel Fischer v pořadu Interview Plus.
Srbský prezident rozpustil parlament v reakci na protivládní protesty. Demonstrace vyvolaly dvě hromadné vraždy z letošního května. Předčasné volby budou v polovině prosince.
Popularita Smeru-SD bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica, který například odmítá vojenskou pomoc bránící se Ukrajině, stoupla z červnových 19,6 na 20,6 procenta.
Protesty na severu Kosova, kde žije silná srbská menšina, vypukly v souvislosti s nástupem do úřadů čtyř starostů, etnických Albánců. Zvoleni byli v dubnových volbách, které místní Srbové bojkotovali.
Sice slušný a prozápadní, na druhé straně ale příliš měkký a neschopný řešit politické problémy. Končící slovenský premiér Eduard Heger nesplnil ani jeden ze svých úkolů.
Předčasné volby čekají Slováky nejspíš až v září, stranické spektrum do nich jde ale tak roztříštěné jako snad nikdy předtím. Ve tamních reáliích hrají hlavní roli politici a jejich ega.
Prezidentka Čaputová dříve dala do konce ledna politickým stranám čas na to, aby prosadily konání nových voleb. V opačném případě by jmenovala úřednický kabinet.
Z vyjádření šéfa sněmovny Borise Kollára vyplynulo, že o návrhu na samotné zkrácení stávajícího volebního období by sněmovna mohla začít jednat už ve čtvrtek.
Referendum vyhlásila prezidentka Zuzana Čaputová na základě petice obyvatel, kterou loni v létě zorganizovaly opoziční strany, týkalo se doplnění ústavy ohledně předčasných parlamentních voleb.