Princátko krajní pravice či oddaný poskok Marine Le Penové. Nejen tak se před předčasnými volbami ve Francii mluví o Jordanovi Bardellovi, mladém šéfovi Národního sdružení.
Ve Francii zbývá do předčasných parlamentních voleb pět dní. Mezi favority patří nacionalistické Národní sdružení trojnásobné prezidentské kandidátky Marine Le Penové, které bodovalo v eurovolbách.
Jako jeden z důvodů pro rozhodnutí rozpustit parlament se podle expertů nabízí i Macronovo skálopevné přesvědčení, že Francouzi si extrémně pravicového premiéra už jen z principu nezvolí.
Francouzský prezident předčasné volby vyhlásil v reakci na vítězství Marine Le Penové a její strany Národní sdružení ve volbách do Evropského parlamentu.
Podle francouzských médií se v sídle strany odehrál dramatický spor mezi členy a Érikem Ciottim. Předseda se v sídle zamkl a nechtěl tam pustit spolustraníky, načež označil své vyloučení za neplatné.
„(Francouzský prezident Emannuel) Macron si uvědomuje, že stále ještě může být aktérem, ale musí využít doslova všech svých pravomocí,“ uvádí senátor Pavel Fischer v pořadu Interview Plus.
Srbský prezident rozpustil parlament v reakci na protivládní protesty. Demonstrace vyvolaly dvě hromadné vraždy z letošního května. Předčasné volby budou v polovině prosince.
Popularita Smeru-SD bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica, který například odmítá vojenskou pomoc bránící se Ukrajině, stoupla z červnových 19,6 na 20,6 procenta.
Protesty na severu Kosova, kde žije silná srbská menšina, vypukly v souvislosti s nástupem do úřadů čtyř starostů, etnických Albánců. Zvoleni byli v dubnových volbách, které místní Srbové bojkotovali.
Sice slušný a prozápadní, na druhé straně ale příliš měkký a neschopný řešit politické problémy. Končící slovenský premiér Eduard Heger nesplnil ani jeden ze svých úkolů.
Předčasné volby čekají Slováky nejspíš až v září, stranické spektrum do nich jde ale tak roztříštěné jako snad nikdy předtím. Ve tamních reáliích hrají hlavní roli politici a jejich ega.
Prezidentka Čaputová dříve dala do konce ledna politickým stranám čas na to, aby prosadily konání nových voleb. V opačném případě by jmenovala úřednický kabinet.
Z vyjádření šéfa sněmovny Borise Kollára vyplynulo, že o návrhu na samotné zkrácení stávajícího volebního období by sněmovna mohla začít jednat už ve čtvrtek.
Referendum vyhlásila prezidentka Zuzana Čaputová na základě petice obyvatel, kterou loni v létě zorganizovaly opoziční strany, týkalo se doplnění ústavy ohledně předčasných parlamentních voleb.
Slovensko je po čtvrtečním pádu vlády v patové situaci. Poslanci se nemůžou dohodnout na nové parlamentní většině, zároveň ale není dostatek hlasů na změnu ústavy, která by umožnila předčasné volby.
„Začínal jako liberál, ale v posledních několika letech se proměnil a stal se typickým populistickým politikem, který hledá vnitřního nepřítele a společnost spíše rozděluje,“ upozorňuje analytička.
Slovensko se topí v táhlé politické krizi, kterou svou konfrontační náturou rozpoutal expremiér Matovič. Parlament je zablokovaný, vláda přišla o většinu, je ohrožen rozpočet. Budou předčasné volby?
Premiér Mario Draghi stanovil priority, které by měl parlament zvážit při obnově vládní většiny. Zmínil například využití fondů Evropské unie pro obnovu po pandemii a o reformě soudnictví.
Izraelci půjdou v listopadu již popáté od dubna 2019 k volbám. Co tuto nestabilitu způsobuje? Vrátí se k moci Benjamin Netanjahu? To vše ve Dvaceti minutách Radiožurnálu