Vendula byla v březnu 2019 odložená jako dvoukilová. Pravděpodobně matka ji přinesla před babybox v Karlových Varech. Je jí šest let a po prázdninách nastupuje do první třídy. Rodiče jí nic netají.
„Zdravotní komplikace se u Marcelky začaly objevovat s věkem. Ve školce jsme zjistili, že špatně slyší, takže nosí naslouchátka. Hůř mluví. Je tam i opožděný mentální vývoj,“ vysvětluje maminka.
„27. července 2009 nám zavolala sociální pracovnice, že se v Ústí nad Orlicí nalezla v babyboxu holčička. Začala jsem brečet. Hned jsme se na ni jeli podívat,“ říká adoptivní máma Eva.
V českých babyboxech se za 20 let jejich fungování objevilo 277 novorozenců. Jedním z nich je dnes osmiletá Karolína, která o svém startu do života ví od nových rodičů všechno.
„Děti pojmenovávám po přátelích babyboxů nebo po jejich mecenáších,“ říká v rámci prvního dílu seriálu Radiožurnálu Příběhy babyboxu II. jejich zakladatel Ludvík Hess.
Na čtvrtečním slavnostním zakončení 40. ročníku festivalu, jehož pořadatelem je Český rozhlas, vyhlásily odborné poroty tři nejlepší příspěvky v kategoriích Dokument, Reportáž, Drama a Podcast.
V březnu otevřel Ludvík Hess už 88. babybox, první spustil před 19 lety. Za tu dobu našlo novou rodinu přes 260 dětí. Hess přiznává, že když mu zavolá matka v nouzi, odložení dítěte jí spíš rozmlouvá.
Mladším dětem z babyboxu, než jsou ony samy, vzkazují: „Na genetice tolik nezáleží. Záleží na tom, s kým člověk tráví svůj život. Jde o to, jak se o vás rodiče starají.“
„Nějaké řeči ji nedokážou rozházet. A to, že je z babyboxu, nebere jako hendikep, ale spíš jako výhodu, že je něčím jiná. Sama se tím prezentuje,“ říká Aleš a přiznává, že je na dceru pyšný.
„Pupík měla podvázaný sponou na odpadky. První rok a půl měla často noční můry. Potřebovala kontakt, hodně lásky, hodně nošení, aby překonala trauma,“ říká o šestileté dceři adoptivní maminka Anna.
„Jsou rodiny, kde se odložením miminka vyřešil problém. A jsou rodiny, kam přišlo vytoužené miminko,“ shrnuje Miroslav. Jeho adoptivní dcera dodává: „Doufám, že to všichni používají jen v nouzi.“
Eva přiznává, že nevědět vůbec nic o původu svého syna je pro ni hrozné. „Na druhou stranu bude mít Vítek vždy pozitivní obraz svojí mámy, pokud se nám ho podaří vybudovat,“ uznává.
Sedmiletá Johanna jako jedna z mála odložených dětí ví, proč se o ni biologičtí rodiče nemohli postarat. Johanna ví, jak babybox funguje, téma se jí ale otevírá zatím těžko.