„Já jsem jednou mluvila se zločincem, kterého tady soudili, a on říká: ‚Vy jste tak přísní. Ale musím říct, že jste spravedliví.‘ Tak to bylo docela hezký,“ vzpomíná s úsměvem přísedící Iva Pikalová.
V americkém justičním systému mají porotu, v Česku zastupují laický prvek u soudů přísedící. Mají takzvaní soudci z lidu dál spolurozhodovat většinu sporů?
Pekarová Adamová sdělila, že plně respektuje prezidentovo veto novely o přísedících. Předloha je ale podle ní součástí vládního opatření na snížení byrokracie a zefektivnění soudních řízení.
U závažných trestných činů, třeba vražd, by laici v talárech měli zůstat. „To je hodnotové rozhodování, není až tak významně právně těžké,“ říká šéf Soudcovské unie Libor Vávra.
Přísedící jsou nejčastěji lidé v důchodovém věku. Funkce je na čtyři roky a je placená. Kromě náhrady mzdy a nákladů mají soudci z lidu nárok na 150 korun za jednací den.
Místopředseda krajského soudu Igor Krajdl říká, že problém jsou nejen nízké odměny, ale také neochota zaměstnavatelů. Justice proto zájemce hledá mezi starší generací.
„Mají utrhané knoflíky, bohužel velmi často zapáchají, protože jsou zpocené, měsíc nebo třeba i roky je nikdo nevypral,“ popisuje Lukáš Stehlík taláry přísedících.