Přísedící soudů měli skončit. Benešová je chce zachovat a možná jim i zvednout náhrady za jednání
Rozhodovat o vině a trestu druhých může v Česku prakticky kdokoliv. Stačí, když se stane takzvaným přísedícím, tedy soudcem z řad veřejnosti. Novela zákona o soudech a soudcích měla tento systém zrušit. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ale hodlá přísedící zachovat. A možná se jim i zvýší náhrada za účast na jednáních. Ta se neměnila od roku 1996.
Lukáš Stehlík dělá přísedícího pět let. Soudil třeba podvody nebo pokus o vraždu. „Přísedící na rozdíl od profesionálního soudce přinášejí určité životní zkušenosti, nadhled,“ říká Radiožurnálu.
Marie Benešová přísedící u soudu nezruší. Poslechněte si reportáž Václava Štefana
Jde o čestnou funkci, kterou dělá při zaměstnání. Stát přísedícím hradí ušlou mzdu a taky náhradu 150 korun hrubého na den. Třeba na jízdenku a jídlo. „Pokud jde o naše přísedící, kteří už jsou v důchodu, za tyhle peníze, a když jsou někde celý den, tak jim to nestačí ani na to základní občerstvení a to považuji za potupné,“ říká.
Stehlík před třemi lety spoluzaložil Unii přísedících soudů. Jako její prezident se snaží prosadit navýšení náhrad. Dodává, že by ale neměla být příliš vysoká, aby lidé funkci nedělali jen kvůli penězům. V úvahu by prý připadala průměrná mzda v České republice přepočtená na hodiny strávené jednáním. Přísedící podle Stehlíka ale trápí třeba taky taláry, které jim půjčují na soudech.
„Mají utrhané knoflíky, bohužel velmi často zapáchají, protože jsou zpocené, měsíc nebo třeba i roky je nikdo nevypral,“ popisuje.
Podnikatel Kalášek stíhaný v kauze Brno-střed zůstane ve vazbě, rozhodl soud
Číst článek
Přísedící působí na okresních a krajských soudech, kde spolurozhodují trestní a pracovněprávní případy. Senáty jsou ve složení jeden profesionální soudce a dva laici. Přísedících je zhruba 5400, ale jejich počet se dlouhodobě snižuje, uvádí ministerstvo spravedlnosti. Typicky jde o důchodce nebo ty, kteří se zajímají o právo.
Stáří přísedících
Téměř dvě třetiny laických soudců jsou starší šedesáti let. Třetině je pak víc než 70. Lidí do čtyřicítky je jen pár procent. Podle předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry je současný systém v krizi.
„Je evidentní, že se s tím něco udělat musí, protože jsou strašné problémy s obsazením senátů. Třeba přes léto tady u nás důchodci odjedou na chaty a my máme problém - za situace, kdy nesmíte změnit složení senátu v trestní věci - kauzy nařizovat, případně je dotáhnout do konce,“ vysvětluje Radiožurnálu.
Hejnová nedostane odškodnění za známku k olympiádě. ‚Její rysy autor změnil,‘ tvrdí soud
Číst článek
Návrh předložený ještě bývalým ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem (za ANO) počítal s koncem přísedících. Soudní řízení se tím mělo zjednodušit, zrychlit a zároveň by se ušetřilo asi 14 milionů korun ročně.
Nová šéfka resortu Marie Benešová (za ANO) se změnou systému ale nesouhlasí. „Na základě diskusí bude institut přísedících zachován. Já sama jsem jeho příznivcem. Myslím si, že do této problematiky patří laický prvek,“ říká. „Pravděpodobně budou zúženi v rozsahu u trestní agendy a u pracovněprávní agendy.“
‚Překonané‘
Jak přesně se stávající systém upraví, zatím jasné není. Zároveň Benešová do budoucna uvažuje o navýšení náhrad, bude ale podle ní záležet na možnostech rozpočtu.
Česká advokátní komora považuje účast laiků za odůvodněnou v pracovněprávních případech. Dlouhodobě je ale podle ní institut přísedících překonaný.
„Při současné složitosti a rychlých změnách právních předpisů lze jen těžko předpokládat, že by si přísedící osvojovali tyto předpisy tak, aby podle nich mohli odpovědně rozhodovat,“ říká mluvčí komory Iva Chaloupková.
Přísedící volí obecní a krajská zastupitelstva na čtyři roky. Podmínkou je věk alespoň 30 let a bezúhonnost. Požadavky na vzdělání nejsou.
