Novináři jsou obviněni mimo jiné podněcování nenávisti a masových nepokojů, konspirace za účelem převratu či zapojení do extremistické činnosti. Hrozí jim až 15 let vězení.
„O návratu do Běloruska lze uvažovat jen za podmínek, že se tamní situace změní, jinak to nemá smysl. Po letošním únoru je ale otázkou, jestli se vůbec něco plánovat dá," říkají běloruští medici.
„Existují jasné linie mezi Lukašenkovým režimem a běloruským lidem. Režim nemá žádná legální práva, aby reprezentoval občany a jednal jejich jménem,“ zdůrazňuje pro iROZHLAS.cz Vladimir Astapenko.
Svjatlana Cichanouská, faktická vůdkyně běloruské opozice, oznámila vznik exilové vlády. Zatím má pouze čtyři členy a kompletní by měla být do září. Jejím cílem je uspořádání svobodných voleb v zemi.
Bělorusko-ruská aliance byla vždy velmi pevná. Hlavně kvůli vztahu autoritářských vůdců obou zemí. Bělorusko se přesto dodnes nezapojilo do ruské invaze na Ukrajinu. To se Putin nyní pokouší změnit.
„Lidé, kteří odešli z Běloruska, teď pomáhají Ukrajině, protože rozumíme bolesti, kterou zažívají,“ uvedla představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
Jihlava||Lenka Kabrhelová, Matěj Válek, Dominika Kubištová|Zprávy ze světa|Vinohradská 12
Více než rok od vzedmutí vlny protestů proti poměrům v Bělorusku se zdá, že režim dokázal domácí odpor potlačit. Co se teď v zemi odehrává? A jak vlna demonstrací a represí změnila lidem životy?
Rozhodnutí soudu ve městě Gomel se zakládalo na vyšetřování, které vedlo běloruské ministerstvo vnitra. Úřady zablokovaly webové stránky kanálu a všechny účty na sociálních sítích.
„Mnohokrát jsem viděl obviněné se přiznat k trestným činům přímo před dveřmi těchto cel,“ řekl serveru Rádio Svobodná Evropa jeden z bývalých politických vězňů.
„Bojí se nás, protože ukazujeme pravdu. Ukazujeme, co chtějí skrývat,“ řekl serveru BBC News zakladatel kanálu Nexta Stěpan Putilo k zatčení novináře Ramana Prataseviče.
Lukašenko řekl, že Bělorusko zasáhlo poté, co dostalo upozornění na bombu na palubě letadla. Úřady k němu vyslaly stíhačku a po přistání v Minsku zadržely opozičního novináře Ramana Prataseviče.
„Pokračuji ve spolupráci s vyšetřováním a přiznávám se k organizaci masových nepokojů (po prezidentských volbách) v Minsku,“ říká na videu šestadvacetiletý bloger Raman Pratasevič.
Kromě Cichanouské prokuratura vyšetřuje také další odpůrce režimu. „Tito lidé se před několika dny pokusili připravit exploze a žhářské útoky metropoli a dalších městech,“ uvedl generální prokurátor.
Podle odhadů běloruské opozice bylo od začátku protestů v Bělorusku zadrženo už více než 30 tisíc lidí. Demonstranti požadují, aby Lukašenko odstoupil, nesouhlasí ale také s policejním násilím.
Shromáždění, které se původně konalo v centru Minsku, pořádkové síly rozehnaly a oblast zatarasily obrněnými vozidly. Demonstranti se rozešli po městě.
K částečnému uzavření došlo na hranicích s Polskem, Lotyšskem, Litvou a Ukrajinou. Hranice s Ruskem zůstaly otevřené, stejně tak zůstalo nadále otevřené letiště v Minsku.
Vztahy mezi Vilniusem a Minskem jsou napjaté i kvůli prezidentským volbám v Bělorusku. Lukašenkova oponentka Svjatlana Cichanouská se uchýlila právě do litevského exilu.
„Zdá se, že se ke stávce připojila spousta podniků, ale nehlásí se k ní úplně všichni zaměstnanci. Ve velkých závodech jsou to spíše stovky lidí,“ popisuje redaktorka Deníku N Petra Procházková.
Zahájit práci odmítli pracovníci velkých chemiček v Grodnu a minských podniků MZKT a MZT. Do těchto firem ale přijela policie a zatkla neupřesněný počet dělníků, uvedl server Belorusskij partizan.
Někteří ze zadržených byli podle Vjasny surově zbiti, některé musela z místa odvézt sanitka. Mezi zatčenými bylo také několik nezletilých včetně 13letého chlapce, ten byl později propuštěn.
V Bělorusku pokračují protesty proti úřady vyhlášenému vítězství Alexandra Lukašenka v srpnových prezidentských volbách, které opozice považuje za zfalšované a které neuznává ani Evropská unie.