Statečná, ale skromná. Skautka. Dagmar Skálová. V roce 1949 byla součástí puče proti komunistickému režimu. Ve vězení strávila 16 let. Silný příběh vypráví Vinohradská 12.
Cílem převratu, do kterého byli zapojeni i úředníci nebo vojáci, bylo v první řadě osvobodit generála Kutlvašra, velitele Pražského povstání, který už v té době byl vězněn komunistickým režimem.
Na problém nízkých penzí odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu upozornil v minulém roce signatář Charty 77 Jiří Gruntorád, když týden držel hladovku před Úřadem vlády.
Je to až skoro neuvěřitelný příběh. Napínavé vyprávění Blanky Čílové, zasazené do souvislostí druhého a třetího odboje, sepsal novopacký rodák Daniel Polman.
Za roli „přisluhovače západních imperialistů a zrádce národa“ dostal 18 let ve vězení, jeho otec 25. Součástí jejich trestů bylo propadnutí veškerého majetku a ztráta občanských práv.
Znala se rodina Mašínů s Miladou Horákovou? Plánovali bratři své činy dopředu? A jak vypadal útěk odbojové skupiny do Západního Berlína? Server iROZHLAS.cz srovnává film Tomáše Mašína s realitou.
Film Bratři neselhává v dramatickém líčení útěku. Ale i velmi dramatické filmy dokážou nabídnout hutnější potravu pro přemýšlení, než je hrdost na nositelství odkazu, píše Pavel Sladký.
Režisér Tomáš Mašín dokončil po deseti letech příprav film o Mašínech nazvaný Bratři. Jejich příběh podle něj rezonuje mužskou odvahou. Zároveň ale za ním vidí i hodně ženské statečnosti.
Film natočil režisér Tomáš Mašín, vzdálený příbuzný bratrů Mašínových. Snímek vypráví o období mezi lety 1950 a 1953, kdy režim rodině zabere majetky a mladí bratři se rozhodnou k odporu.
Mnozí odbojáři, kteří bojovali proti komunismu a strávili mnoho let ve vězení v 50. letech, mají dnes přes 90 let. Umírají v době války, v nejistotě způsobené inflací a razantním zvyšováním cen.
Zapomenutým hrdinou studené války je Bedřich Lorenz. Kurýr západních zpravodajských služeb zemřel při přechodu našich hranic a Státní bezpečnost po delší době rozkryla síť jeho kontaktů.
46:44
Praha ||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Že dějiny nejsou černobílým soubojem dobra a zla, ale nekonečnou paletou šedých odstínů dobrých i špatných událostí a osobností, to dokazuje příběh Vladimíra Pekelského.
48:06
Praha||Mikuláš Kroupa, Marta Edith Holečková|Historie|Příběhy 20. století
V létě 1948 se v obcích Moravskoslezských Beskyd necítili komunisti a udavači StB bezpečně. Šířila se zvěst, že v horách se utábořili zbojníci, kteří přepadají soudruhy a likvidují je.
Hasilův život inspiroval filmaře i spisovatele. V roce 2001 představila režisérka a scenáristka Kristina Vlachová snímek Zpráva o Králi Šumavy, o 11 let později vyšla kniha Návrat Krále Šumavy.
Rodinu naložili do auta a vyrazili směrem k Brnu. Než vjeli do města, všem zavázali oči, teprve později se dozvěděli, že skončili v nechvalně známé vyšetřovně StB v Příční ulici.
Jankowski býval oslavovaný jako farář protikomunistického hnutí Solidarita, ale necelých deset let po své smrti čelí nařčením, že zneužíval nezletilé chlapce a dívky.
Ocenění za boj proti komunistickému režimu dnes dostane dalších sedm mužů, z toho dva in memoriam. Jejich zásluhy a aktivní zapojení do takzvaného třetího odboje původně ministerstvo obrany neuznalo. Žadatelé ale uspěli u etické komise, ke které se odvolali.
Za více než rok, kdy platí zákon o protikomunistickém odboji, převzaly skoro tři stovky lidí ocenění za účast ve třetím odboji. Dnes jich přibylo dalších osmnáct, mezi nimi například chartistka Dana Němcová nebo písničkář Jaroslav Hutka. Premiér a zároveň pověřený ministr obrany jim předal pamětní odznak.
Jméno písničkáře Vladimíra Veita si lidé většinou spojují se sedmdesátými lety minulého století a s písničkářským sdružením Šafrán, kam patřili mezi jinými také Vladimír Merta, Jaroslav Hutka či Vlasta Třešňák, a které úřady po vzniku Charty 77 zakázaly. Veit odešel v roce 1980 do exilu na nátlak komunistické STB, které vadila jeho písničkářská činnost i opoziční aktivity. Dnes mu ministr obrany předal ocenění za účast v protikomunistickém odboji.
Přesně před rokem začal platit zákon o odboji a odporu proti komunismu. Za uplynulých dvanáct měsíců byl status odbojáře přiznán 223 lidem. Dvojnásobný počet žádostí o uznání odbojové činnosti ministerstvo obrany zamítlo. Konfederace politických vězňů je ráda, že zákon existuje, má však vůči němu i výhrady. Vadí jí například dlouhé čekací lhůty.
V Maďarsku je dnes státní svátek, země si připomíná revoluci z roku 1956 proti totalitě sovětského typu. Jednu z klíčových rolí v ní sehrál Maďarský rozhlas. O 55 let později, tedy v těchto dnech, prošli místa, kterými kráčela historie, i studenti kalvínského gymnázia v Budapešti. V rámci netradiční hodiny dějepisu se přesvědčili například o existenci protiatomového bunkru v sídle rozhlasu.