Indie nedávno slavila úspěšnou misi na Měsíc, stejně tak má ale šestina jejích obyvatel podvýživu. Indický stát se přitom už od šedesátých let stará o dostatečný přísun kalorií pro každého občana.
Rusko od takzvaných obilných dohod o bezpečném vývozu ukrajinské přenice letos v červenci zhruba po roce odstoupilo a varovalo, že bude lodě plující do ukrajinských přístavů pokládat za vojenské cíle.
Oproti loňsku je sklizeň vyšší o 5,8 procenta, tedy o 0,34 tuny na hektar. Kvalitu části úrody ovlivnily deště na přelomu července a srpna, uvedlo ministerstvo zemědělství.
Expertům z ústavu experimentální botaniky Akademie věd a Tallinské technické univerzity se podařilo v genomu pšenice objevit rekombinační hotspot. Má pomoci s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd.
„Nejvíce se z tuzemska vyvážely cigarety, přípravky k výživě zvířat nebo třeba pšenice. Do Čech naopak mířilo hlavně vepřové maso nebo pekařské zboží,“ říká mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý.
Kyjev/Moskva/Káhira||Ondřej Čížek|Zprávy ze světa|Svět ve 20 minutách
Krach smlouvy, která umožňovala vývoz 33 milionů tun ukrajinského obilí, se dotkne především ukrajinských vývozců. Z dohody ale těžilo i Turecko, Čína nebo Světový potravinový fond.
„Rusko bude moci dále vyvážet pšenici a potraviny. Paradoxně může strhnout momentum doby na svou stranu právě kvůli tomu, že komodity ve světovém měřítku porostou,“ říká analytik Havlíček.
Rozsah reakce na nález je podle ekonoma Tomáše Maiera nepřiměřený. Tvrdí, že je ve skutečnosti motivovaný snahou zemědělců ochránit domácí trh před konkurencí.
Na Slovensko není nově povoleno dovážet už jen pšenici, kukuřici, řepku a slunečnicová semena. Výjimku mají dodávky na základě smluv, které byly uzavřeny do 2. května.
Kontrolní test potvrdil výskyt pesticidu v ukrajinském obilí, který slovenské úřady už v dubnu odhalily v jednom z mlýnů na jihu země. Slovenským poslancům to řekl ministr zemědělství Samuel Vlčan.
Ministerstvo zemědělství označilo zprávy o škodlivých produktech z Ukrajiny jako poplašné. Kontroly obilovin, které do Česka míří z Ukrajiny, ale i tak preventivně zpřísnilo.
„V okamžiku, kdy se někdo snaží zamezovat exportu obilí, de facto podrývá celkovou pomoc Ukrajině,“ kritizoval postup středoevropských zemí pro iROZHLAS.cz agrární analytik Petr Havel.
„České obilí je kvalitnější především v tom, že jsme svázáni pravidly pro pěstování jakýchkoliv komodit, včetně pšenice,“ říká předseda zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Mluvčí zemědělské inspekce Kopřiva uvedl, že inspekce žádný problematický vzorek obilovin nezachytila ani minulý rok. „Letos samozřejmě v kontrolách pokračujeme a vzorky odebíráme," doplnil.
V celém Česku v těchto dnech převládají teploty nad nulou. Teplé počasí probouzí vegetaci i některé druhy živočichů. Mírné zimy podle odborníků ale příliš příznivé nejsou.
Světový potravinový program OSN odhaduje, že problémem akutního nedostatku potravin trpí více než 345 milionů lidí. To je dvojnásobek oproti roku 2019.
„Díky rozšíření osevních ploch se sklidilo více základních obilovin, naopak kukuřice bude méně,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu Radek Matějka.
Pivo je to nejlepší, co můžete za horka nabídnout nejen návštěvě, ale také pšenici na poli. Vyplývá to z nového výzkumu, podle kterého alkohol pomáhá rostlinám se zvládáním sucha a vysokých teplot.
„Náklady se řadě výrobců, zejména těch malých a středních, zvedly o 100 % a to nikdo není schopen promítnout do koncové ceny, protože to by bylo neprodejné,“ říká prezidentka Potravinářské komory.
Pekaři v Česku se kvůli inflaci potýkají s vyššími cenami soli, cukru nebo kmínu. Od začátku války na Ukrajině jim zdražila i mouka. Za kilogram teď pekaři dávají skoro o čtyři koruny více než loni.
Když Rusko napadlo Ukrajinu, která mezi světovými exportéry obilí zaujímá páté místo, ceny těchto plodin závratně vzrostly. Dobrá sklizeň v ostatních regionech proto měla zásadní význam.
Ruskem okupovaný přístav Berďansk opustila první loď s ukrajinským obilím. Ukrajina je jeho důležitým celosvětovým vývozcem a nedostatek obilí může ohrozit potravinovou bezpečnost zejména v Africe.
Cena pšenice prudce vzrostla koncem února, což byla reakce na invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Tehdy zhruba z 265 eur za několik dnů vystoupila těsně pod 400 eur za tunu.
Chybějící olej a hnojiva a dvojnásobné ceny pečiva. To jsou problémy, se kterými se potýká velká část afrických zemí. I když chléb stojí v přepočtu 13 korun, část obyvatel už si ho nemůže dovolit.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobí celosvětový nedostatek pšenice. Velká část ukrajinské úrody se kvůli válce nedostane na trh, což vyvolá růst cen na další rekordy.
Ukrajina očekává, že letos oseje 14,2 milionu hektarů jarních plodin. Zemědělci mimo jiné oseli 4,4 milionu hektarů kukuřicí, 189 300 hektarů pšenicí a 928 400 hektarů ječmenem.