Tahanice o ukrajinské obilí. Jde o populistickou snahu zalíbit se ‚agrobaronům‘, míní experti
Ponechat dovoz ukrajinského obilí očištěného od cel, nebo tvrdý zákaz? Polsko, Maďarsko či Slovensko v uplynulých dnech vyslyšely hlasy zemědělců a podnikly kroky proti dodávkám z Ukrajiny. „V okamžiku, kdy se někdo snaží zamezovat exportu obilí, de facto podrývá celkovou pomoc Ukrajině,“ kritizoval postup středoevropských zemí pro iROZHLAS.cz agrární analytik Petr Havel. Zároveň upozornil na to, že je to jen populistická hra.
Dovoz ukrajinského obilí v uplynulých dnech zakázaly Polsko, Maďarsko, Slovensko a ve středu i Bulharsko. Varšava nicméně v úterý ustoupila, po jednáních s Kyjevem svolila k odblokování tranzitu ukrajinského obilí přes své území. Opatření by mělo vstoupit v platnost od pátku.
Česko se k blokádě připojit nehodlá, uvedlo pro iROZHLAS.cz ministerstvo zemědělství. Důvody rozváděl šéf resortu Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) na tiskové konferenci. „Je důležité nešířit paniku. Ukrajinské pšenice se k nám loni dovezlo 4000 tun. Naše celková produkce je asi pět milionů tun, tedy tyto dovozy nepředstavují ani 0,1 procenta v porovnání s českou produkcí,“ řekl.
Ohledně dovozů z Ukr. do ČR je důležité nešířit paniku a opírat se o jasná data. 🇺🇦 pšenice se k nám loni dovezly 4 tis. t. Naše celková produkce je asi 5 mil. t, tedy tyto dovozy nepředstavují ani 0,1 % v porovnání s 🇨🇿 produkcí. Kontrolujeme vše, co se k nám z Ukrajiny přiveze. pic.twitter.com/17axkFFk2e
— Zdeněk Nekula (@ZNekula) April 20, 2023
Ministerstvo se odkázalo na fakt, že Česko je v oblasti obilovin exportní zemí, která vyprodukuje na 160 procent domácí spotřeby. Tuzemští zemědělci se nicméně bouří, protože pro ně ukrajinské obilí údajně představuje nespravedlivou konkurenci. Zboží z Ukrajiny je totiž levnější.
„Je to situace, kdy nemůžeme absolutně cenově konkurovat. Je to ale také o vlivu na životní prostředí i potenciálním vlivu na zdraví obyvatel,“ argumentoval předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
Tuto rétoriku ale kritizuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. „Nejsou ohrožení zemědělci, jsou ohroženy jejich nadměrné zisky,“ řekl pro iROZHLAS.cz.
Zemědělci v Česku nemají nouzi o zisky, což potvrzují data Českého statistického úřadu. Minulý rok byl pro velké zemědělské producenty vůbec nejziskovější od roku 1998. Příchod levné ukrajinské pšenice na trh však možné další zisky staví do nejisté pozice a dopadá na výpočet ceny.
Nebezpečné chemikálie?
Právě na ukrajinském levném obilí si prý chtěli „namastit kapsy nepoctivci“, uvedl europoslanec Martin Hlaváček (za ANO). On i celé hnutí ANO proto kritizovali vládu Petra Fialy (ODS), že tomu nezabránila.
Hlaváček na twitteru tvrdil, že spolu se stínovou ministryní zemědělství Margitou Balaštíkovou připravili čtyřbodový plán, jak situaci řešit. Navrhují třeba tranzit ukrajinského obilí přes Evropu s jasnou destinací a zkontrolovaným certifikátem nebo striktní zákaz dovozu obilí upraveného chemikálií, která je v EU zakázaná.
Máme řešení pro ukrajinské obilí! Jak chránit naše zdraví a nezruinovat naše zemědělce! Podívejte se na video!🌾🛡️#zbrusujinak #europarlament #europoslanec #mahub #mladeano pic.twitter.com/hvwTPTX3RL
— Martin Hlaváček (@HlavacekEu) April 19, 2023
Odmítá, že by jejich návrhy dávaly výhody producentům. „Argument s producenty je mimo, to ani vlastně není argument, ale ekonomická hloupost. To může říkat jen někdo, kdo vůbec nerozumí trhu s komoditami, ale rád o tom píše,“ komentoval Hlaváček.
Opíral se o to, že cenu stanovuje trh a že cena se řídí kontrakty mezi zemědělci a odběrateli.
„Trh v EU je izolovaný kvůli společné zahraniční politice a společné obchodní politice, a pokud tam přilijete bezcelně dodatečný objem z vnějšku, tak samozřejmě podražíte cenu a konkurenceschopnost těm, kdo jsou uvnitř, bez ohledu na jejich velikost a vyrábí s vyššími náklady, protože podléhají mnohem náročnějším standardům,“ uvedl.
Opoziční hnutí SPD prostřednictvím poslance Jana Síly sdělilo, že existuje spousta argumentů, kvůli kterým SPD nechce, aby se na český trh dodávalo ukrajinské obilí. „My nejsme v žádném případě pro to, aby se dováželo nekontrolovaně obilí a další potraviny, protože se to týká všech zemědělských výrobků z Ukrajiny, která není v Evropské unii. Není tedy podrobená normám, ani zákazům různých pesticidů,“ zmiňoval Síla.
„Z pohledu českého zákazníka to smysl absolutně nedává. Přece máme dělat všechno pro to, aby potraviny v Česku byly co nejlevnější. A dovoz z Ukrajiny k tomu může výrazně přispět. To, že to nechce hnutí ANO, je logické, vyhovuje jim, aby tady byly co nejvyšší ceny. Ostatně, když se podíváte na zdražování potravin v Česku, tak velmi často zdražovaly právě ty komodity, kde je Agrofert jedním z dominantních producentů. V tomto případě výborně funguje byznysová a politická symbióza Andreje Babiše.“
Tomáš Prouza (prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu )
Jenže proti tomu, že se v ukrajinském obilí nachází nebezpečné látky, se vláda v Kyjevě ohradila už dříve, když podobné argumenty zaznívaly z úst Poláků. Také české ministerstvo s tímto argumentem nesouzní. Nekula ve čtvrtek zopakoval, že kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek.
Politická hra
Agrární analytik Petr Havel si postoj české opozice vykládá jako potřebu kritiky současné vlády. „Tady je to kritika z pozice jako kdyby ochrany našich zemědělců. V podstatě se to dalo očekávat. Motivace je kritizovat vládní koalici a schovat to za ochranu zemědělců,“ komentoval pro iROZHLAS.cz.
Česko zákaz dovozu ukrajinského obilí nechystá. ‚Jednostranná opatření jsou nepřijatelná,‘ řekl Nekula
Číst článek
„Je to ale v podstatě alibismus. Protože třeba v Polsku obilí zůstalo ve větším míře, než by mělo. V České republice ukrajinské obilí téměř není,“ vysvětlil Havel. S tím souhlasí i Prouza ze Svazu obchodu a cestovního ruchu: „Kdyby tady bylo dost ukrajinské pšenice, tak to znamená, že půjdou dolů ceny obilí, půjde dolů cena mouky a to se těm velkým agroholdingům strašně nelíbí.“
Dalším faktorem, proč země jako Maďarsko a pak zejména Polsko a Slovensko přistoupily k omezení dovozu, mohou být blížící se parlamentní volby. „Nazval bych to v podstatě politickým populismem. Jsou to populistická politická opatření, která ‚chrání‘ místní zemědělce, ale nabourávají celkovou pomoc Ukrajině,“ domnívá se analytik Havel.
Pokud chce podle něj Evropská unie a její členské státy pomáhat Ukrajině, není možné se omezit na dodávky zbraní, součástí pomoci má podle Havla také být možnost prodávat svou produkci, aby měla Ukrajina finanční zdroje pro chod státu. „V okamžiku, kdy se někdo snaží zamezovat exportu obilí, tak de facto podrývá celkovou pomoc Ukrajině. Mělo by být jasné, že kvůli tomu budeme muset sem tam něco obětovat,“ popsal.
Cesta ukrajinského obilí
Levné obilí z Ukrajiny se dostalo na evropský trh v návaznosti na ruskou invazi. Kvůli zablokovaným přístavům v Černém moři začala Ukrajina převážet zemědělské produkty po souši – čili přes sousední země.
Proti tomu se ale v posledních týdnech začaly vymezovat země především střední Evropy. Šest zemí Evropské unie – visegrádská čtyřka (Maďarsko, Polsko, Slovensko i Česko) a také Bulharsko s Rumunskem minulý pátek požadovalo vytvořit evropský nástroj na výkup levného ukrajinského obilí. Prostřednictvím ministrů zemědělství se státy dožadovaly také znovuzavedení celních kvót na dovoz ukrajinských zemědělských produktů na unijní trh.
Slovensko se připojilo k dalším zemím a pozastavilo dovoz obilí z Ukrajiny. Obsahuje nebezpečný pesticid
Číst článek
Z výše zmíněných zemí rétoriku umírnilo pouze Česko. „Přišlo mi to velmi podivné, zejména v České republice, kde jsme měli celou dobu jasnou politiku k podpoře Ukrajiny. Jedna z věcí, kterou jsme podporovali úplně od začátku, bylo to zrušení cel na ukrajinské zboží, včetně potravin,“ připomněl Prouza.
Ministerstvo zemědělství se nyní vymezuje vůči závěrům setkání z minulého týdne. Tiskový mluvčí resortu Vojtěch Bílý zdůraznil, že se akce neúčastnil přímo ministr, ale příslušný ředitel. Sdělení, které následně komunikovalo Slovensko jako společný závěr podle něj neodpovídá pozici Česka.
Nicméně Nekula postoj změnil. Hospodářské noviny v této souvislosti odkazují na vládní konverzaci, kterou mají k dispozici. Resort zemědělství v korespondenci s ostatními ministerstvy zjišťoval, jaká opatření proti ukrajinskému dovozu by byl kabinet ochoten akceptovat. S podporou navrhovaných kroků ale neuspěl.
Kompenzace sousedům i ‚preventivní‘ zákaz dovozu obilí z Ukrajiny. Brusel zavádí nová obchodní opatření
Číst článek
Zásah Komise
Evropská unie uvolnila pravidla prodeje ukrajinského obilí na unijním trhu minulý rok v létě, když ho zbavila cel. Obilí mělo původně směřovat do chudých afrických či blízkovýchodních zemí, jeho část nicméně zůstala právě v Evropě.
Proti tomu se nicméně vzbouřili zemědělci, kteří nyní začali požadovat, aby EU přijala rázná opatření. Argumentovali tím, že levnější ukrajinské obilí podle nich poškozuje tuzemské producenty.
Povětšinou středoevropské země se staly terčem kritiky od dalších členských států a proti postupu se stavila také Evropská komise kvůli obavám o narušení jednotného evropského trhu.
Ve středu proto přišla s návrhem kompenzací pro dotčené zemědělce. Mělo by se jednat o náhrady v celkovém objemu 100 milionů eur (zhruba 2,3 miliardy korun) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou.
Podle Prouzy je v pořádku, že EU zůstane otevřená ukrajinským potravinám, tento postup však považuje „za hranou“. Jedná se totiž z jeho pohledu o další ústupek a úplatek zemědělcům. „Rozhodně to totiž nejsou chudáci, kteří by krachovali a měli masivní ztráty,“ popsal.
