Vědci z ústavu experimentální botaniky hledali v genomu pšenice místa, kde se DNA řekněme snadněji nebo častěji rozštípne a zkříží – odborně se to jmenuje rekombinační hotspoty.

Hledali je tak, že z květů nasbírali 100 tisíc pylových zrn pšenice, označili v nich buněčná jádra a jedno po druhém je analyzovali. Vyvinuli k tomu novou metodu na hledání rekombinačních hotspotů a použili ji jako první na světě. Trvalo to dva roky, ale podařilo se jim najít místa, kde se DNA zkříží až šestkrát častěji než jinde.

„Rekombinační hotspot, který se nám podařilo identifikovat, je mimořádný tím, že má šestkrát vyšší rekombinační frekvenci, než je běžné. Nalezení dalších takových míst nebo jejich vytvoření v genomu výrazně zvýší úspěšnost přenosu nových zajímavých genů z planých druhů do pšenice,“ řekl Miroslav Valárik vědeckého týmu.

Studii vědců publikoval časopis Journal of Advanced Research, informovala Akademie věd.

Díky tomuto objevu by tak mohlo být nyní šlechtění rychlejší a předvídatelnější. Šlechtitelé si podle vědců budou moci vybírat určité linie pšenice, které jsou vhodnější ke křížení.

Výzkum pokračuje

Křížení pšenice s planými odrůdami je částečným vývojovým krokem zpět, ale zpět k něčemu, o co šlechtěná pšenice přišla. Plané rostliny mohou obsahovat některé živiny, které šlechtěná pšenice nemá, mohou být odolnější proti suchu nebo schopné růst v horší půdě.

Výzkum bude pokračovat s důrazem na vznik zmíněných hotspotů – míst častějšího křížení. Jestli je v tom nějaké pravidlo, nebo je to náhodné, nebo jestli se to nedá něčím ovlivnit.

Vědci by nejraději, pokud by se podařilo prohloubit znalost v posledním zmíněném. Díky tomu by mohli vytvořit nové místo křížení a ještě snadněji nakombinovat různé vlastnosti v jedné rostlině.

Martin Srb Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít