Muže ve věku od 27 do 31 let policie označila jako nebezpečné a i ve svém novém prohlášení požádala obyvatele, aby nenabírali žádné stopaře a k podezřelým se nepřibližovali.
Co bylo před lety rošťáctvím, na to dnes máme diagnózu ADHD, jejíž kritéria se navíc postupně mění. Neznamená to ale, že jsou tato či jiné duševní poruchy výmyslem.
„S majitelem je nyní diskutována výše nájmu, na jejímž základě by mohly probíhat úpravy chlapeckého i dívčího oddělení s tím, že ta částka bude úměrná těm úpravám,“ říká ředitelka nemocnice.
Tragický případ, při němž střelec loni v prosinci zavraždil dva lidi, o týden později zastřelil svého otce a na filozofické fakultě v Praze dalších 14 lidí, odhaluje mezery ve zdravotnickém systému.
„Personální stav je takový, že je obtížné udržet základní páteř a chybí tady kdokoli, kdo by měl ambici, chuť, volnou kapacitu další služby zřizovat,“ popisuje psychiatr Tomáš Kašpárek.
„Spadalo to už i k nějaké formě schizofrenie, takže máma řekla, že jestli nepojedu s ní do nemocnice, tak mi zavolá záchranku, tak jsem se sbalila a jela jsem s ní na psychárnu,“ popisuje Markéta.
Zkontrolovat stav dospívajícího s úzkostmi nebo se poradit o dávkování léků. I takové konzultace můžou dětští psychiatři v Česku nově zvládat přes videokameru na dálku.
„Holkám se má dařit ve vztazích, mají mít spoustu kamarádů. A tak je v tom od malička trénujeme, zatímco kluky-autisty klidně necháme, ať si někam zalezou,“ srovnává Clara Törnvall.
Muž v sobotu kolem 21.00 u nábřeží nedaleko Eiffelovy věže zaútočil na pár německých turistů. Němce nožem zabil, jeho žena vyvázla – zřejmě i díky zásahu řidiče taxislužby – bez zranění, ale v šoku.
Dobřanské zařízení s kapacitou 1100 lůžek je druhé největší v Česku. Dnes tam pracuje asi 1200 zaměstnanců, z toho je zhruba 80 lékařů. Potřebuje jich ale mnohem víc. A podobně jsou na tom i jinde.
Přesně před padesáti lety skončilo v jedné švédské bance ostře sledované drama, které spojilo únosce a oběti fascinujícím vztahem. Říkáme mu stockholmský syndrom.
Kroměřížskou psychiatrickou nemocnici dočasně vede Roman Havlík. Přišel po protestu velké části lékařů, kteří nesouhlasili s předchozím ředitelem a podali výpověď. Co chce na chodu nemocnice změnit?
Z dat, která získal web iROZHLAS.cz, vyplývá, že mezi lety 2010 a 2022 došlo ke zhruba padesátinásobnému nárůstu počtu dospělých s diagnózou ADHD. Stále však tvoří jen malou část pacientů.
Ředitel Psychiatrické nemocnice v Kroměříži Pavel Polák končí. V pondělí oznámil rezignaci. Odejít má 30. června. Informaci přinesl Český rozhlas Zlín.
„V současné době máme po měsíčním náběhu patnáct pacientů. Věříme, že do konce prázdnin, nejpozději září budeme na kapacitě 25 až 30 pacientů,“ uvádí ředitel nemocnice František Werner.
„Pan magistr Polák je z jiného odvětví. Lékaři byli zvyklý, že ředitel je psychiatr, takže rozuměl všem problémům. Tomu pan Polák rozumět nemůže, protože základ jeho kariéry je jiný.“
„Je dobře, že se někteří z nátlakové skupiny rozhodli odejít, vnímám to jako příležitost pro ozdravení nemocnice,“ řekl Radiožurnálu ředitel nemocnice Pavel Polák.
Výpověď podala víc než polovina lékařského personálu. Důvodem pro hromadný odchod je podle lékařů, psychologů a primářů neodborné vedení nemocnice ředitelem Pavlem Polákem.
„Nacisté systematicky mučili a zabíjeli lidi s duševními onemocněními. I proto podléhá psychiatrická péče v Německu přísným regulacím,“ vysvětluje v rozhovoru berlínský psychiatr Andreas Bechdolf.
Co přesně se s člověkem při zamilovanosti a lásce děje zkoumají odborníci z Národního ústavu duševního zdraví. Používají k tomu třeba magnetickou rezonanci nebo měření očních pohybů.
„Určitá míra stresu je důležitá, nutí nás žít, nutí nás k výkonu, ráno vstát, obléct se, je to takový bič, která nás drží při životě,“ vysvětluje psychiatrička Klára Látalová.
Budova léčebny v Lounech, kterou si ministerstvo zdravotnictví jako zřizovatel pronajímá v tamní soukromé nemocnici, by měla být podle Válka opravená a děti mít přístup třeba i na zahradu.
Národní ústav duševního zdraví zkoumá účinek psychedelik na pacienty s depresí nebo úzkostí. Podle neurobiologa Jiřího Horáčka by však měly pomoci i s posttraumatickou stresovou poruchou.
„Byly doby, kdy značná část populace na dárky neměla, a přesto si s tím dovedla poradit. Stačí nakreslit dítěti obrázek nebo si s ním chvíli hrát,“ navrhuje psychiatr Cyril Höschl.