Vyřešit problém s nedostatkem pěstounů by měla novela, kterou schválil Senát. Ta zjednodušuje proces posuzování zájemců o pěstounství a zvyšuje státní příspěvek pro organizace, které jim pomáhají.
„Některé skupiny čítají až 100 osob, jsou organizovány online i osobně, jsou bezplatné a vedou k významnému poklesu zátěže u lidí, kteří pociťují zvýšený stres,“ popisuje Štěpán Vymětal.
České pedagogicko-psychologické poradny praskají ve švech. Na jednoho pracovníka v Libereckém kraji například připadá 274 klientů, děti čekají i půl roku.
„Když se poruchy krátkodobé paměti zhoršují, je potřeba to diagnostikovat,“ říká psycholožka. Podpůrná skupina, pomáhá lidem s demencí, aby společně mohli prožívat všechno, co jim život přináší.
Možná i vy jste dělali práci snů a věnovali jste jí většinu času. Jenže se dostavila nespavost, nechuť k jídlu, obrovská únava nebo zdravotní problémy. Možná i u vás jde o depresi a syndrom vyhoření.
V nemocnicích po celé Ukrajině se léčí vojáci i civilisté s válečnými zraněními. Mnozí se musejí srovnávat například se ztrátou končetiny. Potřebují proto i psychologickou pomoc.
Redaktorka serveru iROZHLAS.cz se pod skrytou identitou vypravila odhalit lékaře, který nabízí terapeutické služby jako například „Láskyplné zkrocení ženy“.
Na psychoterapeuty se v současnosti obrací víc klientů. Jde většinou o lidi, kteří pomáhají uprchlíkům - tedy o ty, kteří se pohybují takzvaně v první linii.
Dětí, které služby školního psychologa, ale i speciálního pedagoga potřebují, je podle dat České školní inspekce rok od roku víc. Ministerstvo školství proto připravuje změnu.
Novou psychologickou poradnou a výzkumnou laboratoří se může jako jediná v Česku pochlubit olomoucká katedra psychologie. Zajímají se zde o fobie, simulaci hromadných katastrof nebo schopnosti řidičů.
Humanitární pomoc do oblastí zasažených povodní připravuje olomoucká Arcidiecézní charita. Od roku 1997 má po zkušenostech s mnoha záplavami k dispozici týmy profesionálních i dobrovolných pracovníků, schopných účinně a profesionálně zasáhnout.
Počet odkladů nástupu do prvních tříd v posledních letech vysoký. V průměru až dvacet procent dětí začíná chodit do školy až v sedmi letech. Ne ve všech případech je ale odklad opravdu nutný.